Celá historie Katalog Fórum Další odkazy O webu Nápověda

TIP: Kupte si puzzle nebo stolní hry na největším eshopu Puzzle-prodej.cz, vybrat si můžete ze 7000 motivů skladem!

Chceme obrázky!

Nadpis: Chceme obrázky!
Autor: vereva
Datum: Úterý 18. ledna 2005 | 12:11:04
Ahoj!
Moc se nám líbí tvoje stránky, ale chtělo by to nějaký obrázky. Tak se pokus nějaké obrázky sehnat.
Nadpis: Re: Chceme obrázky!
Autor: Petr Heller, vydavatel
Datum: Středa 19. ledna 2005 | 09:53:22
Obrázky není zrovna lehké sehnat. Jde zde hlavně o autorská práva, ale pokusím se sehnat nějaké volně dostupné. To ale nějaký čas jistě zabere ;)
Nadpis: Východní fronta-NUTNĚ!!!
Autor: Linda
Datum: Pondělí 18. dubna 2005 | 11:26:48
Lidičky prosím,potřebuju sehnat nutně něco o východní frontě za 1.světové války! Moooc vás prosíííím!!! Předem díky
Nadpis: Re: Východní fronta-NUTNĚ!!!
Autor:
Datum: Pátek 05. května 2006 | 21:06:51
Průběh bojů na východní frontě v roce 1914 Vyhnání Rusů z Východního Pruska, bitva u Tannenbegu Válka na východní frontě začala útokem ruské 1. armády dne 17. srpna, proti kterému se pokoušel podniknout protiútok generál Max von Prittwitz, který byl ale se svou osmou armádou v početní nevýhodě a byl v bitvě u Gumbinnen odražen. Následoval vpád druhé armády generála Alexandra Samsonova, která pronikla do Pruska slabě bráněnou jižní hranicí a po němž se generál von Prittwitz rozhodl ke stáhnutí za Vislu, což byl zprvu díky obrovským územním ztrátám striktně odmítaný plán. Pro neschopnost byl odvolán a na jeho místo nastoupili Paul von Hindenburg a Erich Ludendorff. Zvrácením situace na východní frontě byla bitva u Tannenburgu, kdy 11 německých divizí porazilo 21 ruských. Tato bitva se stala zřejmě nejdrtivějším vítězstvím Německa ve válce. Problémem pro útočníka byla početní převaha Rusů, kteří měli v oblasti 1. armádu generála Paula Rennenkampfa a 2. armádu generála Samsonova. Ty měly za úkol společně zničit německou 8. armádu, přičemž Rennenkampf měl na staost frontální útok a Samsonov měl zaútočit na německé křídlo. Poté, co byla osmá armáda svěřena Hindenburgovi a Ludendorffovi, pozdějším nejmocnějším mužům Německa, převzali iniciativu oni. Ovšem nesmíme zanedbávat třetí osobu, plukovníka Maxmiliana Hoffmana, který plán bitvy vymyslel. Němci využili chladných vztahů mezi Rennenkampfem a Samsonovem, z čehož vyvodili, že Rennenkampf Samsonovi v případě napadení sice na pomoc nejspíše přijde, ale až už bude pozdě. Proto bylo rozhodnuto 1. ruskou armádu obejít a 8. německou armádu rozdělit a udeřit zároveň na severní i jižní křídlo 2. ruské armády. Němcům navíc nahrávalo, že 1. armáda zrovna odpočívala a nebyla v připravena k boji, což by ji v případě pohybu Samsonovi na pomoc zdrželo a navíc nešifrované vysílání ruského velení, které šifry nepoužívalo jako "zbytečně obtížné". 22. srpna padnul Samsonov do pasti, když se nechal menšími německými jednotkami, které hravě porazil vlákat mezi hlavní části 8. armády. 25. srpna byl vydán rozkaz k útoku. 27. srpna, kdy byla připravena dělostřelecká podpora pak německé jednotky konečně zaútočily. Bleskově napadly ze severu 2. armádu a posléze se přesunuly na východ, kde zabránily Samsonovi v ústupu do Ruska. 1. armáda se zatím- přes varování o německém posupu- od 2. armáda začala vzdalovat. Díky dalším ruským telefonátům se podařilo zabránit Samsonovi v úhybných manévrech a jeho obklíčení bylo dokonáno. 2. armáda začala hromadně skládat zbraně a vzdávat se postupujícím Němcům. Ze 150 000 mužů ruské 2. armády z bitvy vyvázlo 10 000. Německé ztráty činily "jen" 20 000 mužů. Samsonov pod tíhou porážky spáchal sebevraždu raději než by se musel postavit jako poražený před cara. Bitva u Mazurských jezer Po bitvě, která naprosto zničila ruský zásobovací systém, se německá armáda s pomocí posil ze západní fronty pustila do pronásledování ustupujícího Paula Rennenkampfa. Následovala týden trvající (7.-14. září) bitva u Mazurských jezer, při níž Rusové vlastně plynule pokračovali v ústupu podporovaném několika divizemi vyslanými jako posily. Při této bitvě se Hindenburg rozhodl obklíčit Rennenkampfa a začal porážkou jednotek, které se oddělily od 1. armády, aby se vydaly na pomoc 2. armádě. Po zjištění porážky 2 armády Rennenkampf rozhodl pro ústup podél Mazurských jezer. Zde byli Rusové tlačeni na sever, kde jim v postupu bránila právě jezera. Rennenkampf naplánoval na 9. srpna protiútok, kterým měl Němce zdržet, než se jeho muži vzdálí a vyčlenil na něj dvě divize. Díky tomu se mu podařilo ustoupit. Výsledkem těchto dvou bitev bylo vyčištění celého východního Pruska od ruských jednotek. Rakousko-Uhersko a zvrácení ústupu v Haliči Další operace probíhaly v Polsku. Rakousko-Uhersko v podobě 1. a 4. armády postoupilo do Polska, kde měly jeho jednotky spolu s jednotkami německými sevřít ruská vojska. 28. srpna ale byly napadeny záložní rakouské 2. a 3. armáda, které utrpěly debakl a musely se stáhnout. Ani protiútok rakouských hlavních sil na stavu nic nezměnil a 11. září začal ústup R-U z území Haliče, který prakticky celý padl do rukou Rusům. Na pomoc rozdrcené rakousko-uherské armádě musela být vyslána německá 9. armáda, která vznikla oslabením stávajících německých sil na východě. Po ruském vítězství nad Rakouskem-Uherskem na Haliči, kde bylo R-U rozdrceno začala ke konci září ofenziva proti Německu- především na severních hranicích byli Němci poraženi a odsunuti na své vlastní území. 9. německá armáda při svém stahování zničila v Polsku infrastrukturu, čímž zpomalila postup nepřítele, a na hranicích se nečekaně otočila (11. listopadu), když opsala kruh, na jehož konci se vydala na východ proti dvěma ruským armádám, mezi nimiž prolomila spojení a donutila je k ústupu. Přivolaná ruská armáda ale pro změnu německé síly téměř dostala do kleští. Tyto manévry zastavily Rusy na dost dlouho, aby posily ze západní fronty mohly začít vytlačovat ruské jednotky na úroveň Varšavy. Rusové se ke konci roku stáhli do zákopů a snažili se zakonzervovat současný stav.tounge_smiletounge_smile
Nadpis: Rok 1915 a více na Východní frontě
Autor:
Datum: Pátek 05. května 2006 | 21:11:40
Rok 1915 na východní frontě Na východní frontě v roce 1915 došlo k prvním významnějším bojům v lednu (třicátého prvého) u Bolimova (západně od Varšavy)- tady proti sobě bojovaly 9. německá a 2. ruská armáda. Málo známým faktem je, že zde byl poprvé ve velkém množství použit bojový plyn- ten ale v tamních zimních podmínkách nedokázal způsobit větší škody a Rusové mohli podniknout útok na německé pozice- ten skončil masakrem, kdy byly ruské jednotky nekompromisně zastaveny dělostřelectvem. Tato bitva do blasti přilákala další ruské jednotky, čehož chtěli Němci využít a náhlým útokem zahnat Rusy na ústup a odvrátit tak nebezpečí, které představovali. Operace začala útokem 8. armády na počátku února na jižní ruské rozvinutí za pomoci 10. armády. Tento útok byl ale zpomalen a většina ruských sil se stáhla. 22. února podnikli Rusové protiútok, kterým zastavili německý postup za hranicemi Německa. Po ustálení situace na západě a vítězství u Nouve Chapelle začala ofenziva zde, na východní frontě. Byla vytvořena zbrusu nová 11. německo-rakouská armáda, která postupovala válkou zatím nezasaženým územím mezi německým a ruským postavením, kde se nakonec střetla s mnohem slabšími ruskými jednotkami. Prolomení této linie a následný postup měl zajistit Německu alespoň dočasné vyřazení Ruska. Pro jistotu, že proběhne v klidu, zahájili ve stejné datum bitvu u Ypres, která měla zabránit Dohodě v jakémkoli odvetném útoku na západní frontě (viz. západní fronta 1915). Němci začali svůj útok na dlouhé frontě ěžkým ostřelováním zákopů nepřítele dělostřelectvem, což donutilo Rusy opustit své výhodné postavení a Němci mohli postupovat. V polovině května postoupili o 140 km a následně museli díky špatnému zásobování, které nestíhalo postup 11. armády zpomalit. V tomto okamžiku už byla ruská armáda prakticky v troskách a pokud by Němci pokračovali ve svém tempu, zřejmě by došlo k jejímu zhroucení. Němci nicméně pokračovali dále a v červnu prakticky dobyli zpět ztracená rakousko-uherská území. V německém velení se zatím utvořily dva plány na pokračování ofenzivy- první plánoval stočení jižních německých a rakousko-uherských jednotek na sever při současném stočení severního křídla na jih a vytlačit tak kleštěmi Rusy z Polska. Druhý plán vytvořený Ludendorffem předpokládal vpád do ruského zázemí, odříznutí zásobovacích cest a ohrožení týla nepřítele a rovněž následné napadnutí Polska po vykroužení oblouku na ruském území. Nakonec byl přes Ludendorffovy pochyby o úspěšnosti; podle něj měla mít ruská vojska dost času na ústup; uskutečněn první plán. Ludendorffovy obavy se splnily a Polsko bylo v době invaze vyklizené a 4. srpna Centrální mocnosti obsadily Varšavu a v následujících dnech celé Polsko a zajali při tom obrovské množství ruských sil. Německé velení tímto považovalo Rusko za dostatečně oslabené a zaměřilo se na západ a konečné vítězství a zároveň konečně povolilo Ludendorffovi uskutečnit jeho dřívější návrh útoku. Ten začal v září, kdy dvě německé armády začaly postupovat na Minsk a hnát před sebou překotně ustupující Rusy až do okamžiku, kdy to možnosti zásobování umožňovaly a dokud nezačali Rusové klást odpor. Na podporu této akce podniklo Rakousk-Uhersko značně neúspěšný pokus o útok na jihu a i přes značný neúspěch se tato akce opakovala stejně neúspěšně ještě jednou. Po těchto akcích linie zůstala od Rigy hluboko v ruském území (Tavnopol apod.) a končila u Rumunska.tounge_smile Rok 1916 na východní frontě Ruské útoky Po předešlém roce byla ruská armáda v hluboké krizi. Početně byla sice ve výhodě proti východním německým a rakouským postavením, ale technická vybavenost, zásobování a vůbec stav hrál jednoznačně pro Centrální mocnosti. Očekávali bychom tedy spíše obrannou taktiku, ale Rusko se pod náporem Itálie a Francie s jejich žádostmi o pomoc (Francie chtěla oslabit německé síly u Verdunu, Itálie se rovněž dostala do problémů, pro změnu s Rakouskem) rozhodlo pro útok. Ten započal v březnu podél Baltu, kde se nashromáždila značná přesila ruských jednotek. První střet nastal u Vilnia, kde se Němci ubránili celkově asi trojnásobné přesile, bezprostředně (19. a 21. 3.) následovaly pak další neúspěšné pokusy o prolomení linie. Jediným ziskem Rasů tak bylo zanedbatelné území, které na konci března a počátkem dubna opět padlo do rukou Němcům. Velká letní ofenziva Významnější než toto byla 'velká letní ofenziva', která se vyznačovala na svou dobu precisním naplánováním- pozornost nepřítele měl nejprve odlákat gen. Brusilov na jihu, který nebyl pro útok příliš vhodný a počítalo se tedy s překvapením protivníka. I tento´útok byl vymyšlen dobře- místo několika málo míst, kde se jednotky připravovaly bylo vytvořeno dvacet přípavných bodů. Úder Brusilov zahájil 4. června proti rakouské přesile. Útok byl nad očekávání úspěšný a Rakušané ustupovali před mnohem slabšími jednotkami nepřítele bez většího odporu a rakouské ztráty dosáhly znovu značných rozměrů. Ze čtyř ruských armád, které postupovaly po celé délce rakouské části fronty tři uspěly, jen 11. armáda byla odražena. Rakousko bylo na jistou dobu ochromeno a nyní měl nastat hlavní útok více na severu, kde byly navíc ahromážděny všechny zálohy. Ten byl ale tak dlouho odkládán, až na získané pozice zaútočili Němci a zálohy musely být poslány na podporu Brusilova, čímž se rozplynuly naděje na pokračování ofenzivy. Postup Ruska však dále pokračoval na části jižní fronty. Velká letní ofenziva pak byla neuměle nastavena v červenci a dopadla naprosto tragicky- ztráty byly obrovské a odvolání německých divizí ze západu na východní frontu je plně "nenahradil". Rumunsko Po ruských neúspěších se na šachovnici první světové války objevil nový hráč- Rumunsko. To vstoupilo 27. srpna do války po boku skomírajícího Ruska, nicméně mohlo být jen těžko rovnocenným nepřítelem. Málo zkušená i málo početná armáda, zanedbatelné zkušenosti velitelství (dva roky válčící země přeci jen pobraly nějaké ty poznatky) i geografická poloha hovořily absolutně proti němu. Rumunské síly se daly na postup skrze Karpaty a chtěly koordinovat svůj postup s Rusy, kteří svým územím úzkým pruhem sousedili s rumunským územím. Ještě ke konci srpna začal postup 12 rumunských divizí (směšné číslo, uvážime-li, jak divizemi manipulovaly hlavní země konfliktu). Postup byl dlouho poměrně bez problémů, trakouské síly zde byly zdecimovány Bruilovou ofenzivou a neodvažovaly se postavit na odpor přesile. Protiúder byl nakonec zorganizován Němci, kteří vyčlenili pět divizí za synchronního útoku Bulharska na nejzranitelnější (ale nejlépe bráněnou) část Rumunska; Dobružu. Rumunský postup na severu byl rezolutně zastaven 5. září útokem na Dobružu, kam byly přesunuty některé rumunské jednotky původně určené na posun. Rumunské síly byly při tomto útoku. Další útok následoval počátkem října a byl nějakou dobu odrážen v horských průsmycích, ale tento odpor byl zlomen. Rumunsko bylo doraženo na konci listopadu a počátku prosince, kdy pro něj válka vlastně skončila.tounge_smile Revoluce Stejně jako na západní frontě se nesl rok 1917 ve znamení převratných změn- ovše zatímco na západě Dohodě jeden spojenec přibyl, na východě druhý odstoupil. Ano, je to Rusko se svými revolucemi, o kterých najdete informace v položce Další. Krize ruské armády Revoluce značně ovlivnily ruskou frontu, kde po Únorové revoluci docházelo k ještě větším problémům a nepokojům než dosud. Jakákoli ofenziva nyní nepřipadala v úvahu a ruské snažení se vlastně proměnilo v dlouhý ústup. Říjnová revoluce Nespokojenost se situací posilovala levicová sdružení a protiválečné nálady, které vyvrcholily Velkou říjnovou socialistickou revolucí s počátkem 6. listopadu. Ještě před tím ale proběhl pokus o svržení prozatimní vlády generálem Kornilovem se snahou o vojenskou diktaturu, puč byl ale poražen. Příměří Po Únorové revoluci se odtrhlo od Ruska (nejen) Finsko, které bylo vzápětí napadeno a napomoc mu přispěchaly německé síly- to byla také jedna z mála významnějších bojových operací. Pak už 22. prosince bylo podepsáno Brestlitevské příměří. Mír ale uzavřen nebyl, a tak Němci a Rakušané při rychlém výpadu na přelomu 1917 / 1918 obsadili Ukrajinu a Estonsko. Mírová smlouva Vzhledem k tomu, že se Rusko po většinu roku 1918 nezapojovalo do bojových operací a východní fronta utichla, dostaneme se zde ještě k uzavření míru. Ten byl uzavřen na stejném místě jako příměří 3. března 1918 a německými podmínkami byla demobilizace, reparace 6 000 000 000 marek, uznání nezávislosti Ukrajiny, Polska a Finska a přítomnosti německé armády v Pobaltí. To umožnilo odsunout většinu německých jednotek na západní frontu. DAL JSEM TAM TOHO TROCHU VÍC!!!tounge_smilethumbs_down
Nadpis: Re: Východní fronta-NUTNĚ!!!
Autor: janiska
Datum: Úterý 28. listopadu 2006 | 15:29:09
1916-Rusko pod naporem italie a francie s jejich žádostmi o pomoc se rozhodlo pro utok.zacal v březnu podél Baltu.cry_smilelightbulb
Nadpis: Chci obrazky z Říma
Autor: Wolf
Datum: Středa 01. června 2005 | 18:31:18
Nadpis: Re: Chci obrazky z Říma
Autor:
Datum: Sobota 05. května 2007 | 08:41:35
confused_smileconfused_smileconfused_smileconfused_smileconfused_smileconfused_smileembaressed_smileembaressed_smileomg_smileteeth_smile
Nadpis: Re: Chci obrazky z Říma
Autor:
Datum: Úterý 08. května 2007 | 21:37:04
shades_smile
Nadpis: Re: Chceme obrázky!
Autor: Jarda
Datum: Čtvrtek 05. května 2005 | 20:26:06
J. Keegan, 1. světová válka
Z. Jindra, První světová válka
Něco napsal i N. Fergusson
Nadpis: Re: Chceme obrázky!
Autor: maja
Datum: Středa 18. února 2009 | 11:51:46
ahoj my take chceme obrazky jinak nas pan učitel z dějepisu zbije prangry_smilee pak dostaneme zdpa jak hovada nemoýbe važně jhe to fak husti ne je to mega husti takže je to nějaki zkaženi takže chceme obrazkiiiiiiiiiiiiiiiiomg_smileshades_smilekisswink_smilecakeenvelopecakemňam dort
Nadpis: Re: Chceme obrázky!
Autor: maja
Datum: Středa 18. února 2009 | 11:51:52
ahoj my take chceme obrazky jinak nas pan učitel z dějepisu zbije prangry_smilee pak dostaneme zdpa jak hovada nemoýbe važně jhe to fak husti ne je to mega husti takže je to nějaki zkaženi takže chceme obrazkiiiiiiiiiiiiiiiiomg_smileshades_smilekisswink_smilecakeenvelopecakemňam dort