Anglická buržoazní revoluce

Po nizozemské revoluci a v předstihu před velkou revolucí francouzskou, přivodila anglická buržoazní revoluce politický zlom, neboť i ona začala nastolovat kapitalistické vztahy a opírat se o nové společenské vrstvy - mladou buržoazii a kruhy obchodnické i podnikatelské.

Příprava anglické buržoazní revoluce raší v době alžbětínské, plně se rozvine po r. 1603, kdy na anglický trůn přichází Stuartovci - Jakub I. 1603 – 1625. Zdroj revoluce byl v rozdílnosti země – sever a západ Velké Británie žil ještě ve znamení vztahů pozdně feudálních, na J a V se rodí kapitalisti-cké vztahy. Rozhodující vrstvou je buržoazie a obchodnické vztahy. Tato rozdílnost se brzy promítne jako krize panovnická, jako spor panovníka s parlamentem. Jakub I. věc vyhrotí i tím, že se staví za prohloubení role anglikánské církve v zemi a usiluje o ukončení sporu se Španělskem. Jeho nástupce Karel V. 1625 – 1649 krizi znovu vyhrotil, jeho vláda byla absolutistická – rozpustil parlament, ale hl. hledal nový zdroj peněz, a proto uvalil nové spotřební daně na mýdlo, sůl a víno. V r. 1639 proti němu vypuklo povstání ve Skotsku - účelově svolal parlament a žádal o finanční podporu.

Etapy bužoazní revoluce v Anglii

Jeho problematický přístup k parlamentu vyvolal 3 etpay burřiazní revoluce:

1. etapa anglické buržoazní revoluce 1640 – 1642: souboj a střet mezi panovníkem a parlamentem. Panovník se domníval, že válku lze rozhodnout, a pro něj úspěšně dokončit zásahem v parlamentě – nepodařilo se mu to.
2. etapa anglické buržoazní revoluce 1642 – 1649: nejedná se jen o ústní střet, ale celá země se rozdělí na tábor parlamentní – J a královský – S. Dochází ke konfliktu mezi S a J, toto období má povahu občanské války. Král je v roce 1649 zatčen a popraven.
3. etapa anglické buržoazní revoluce 1649 – 1660: nové anglické síly mladoburžoazní bojují proti králi, pod vedením lorda Essexe - v čele buržoazie. Oliver Cromwell – povolán, začíná postupně sjednávat proboržoazním táboru převahu . V r. 1651 vydává Navigační akta – rozhodnutí, že zboží smí do Anglie připlouvat pouze na anglických lodích nebo na lodích zemí, které zboží zhotovily. R. 1653 se prohlásí lordem protektorem, získá zásadní osobní moc. V r. 1658 umírá a v r. 1660 je angl. buržoazní revoluce ukončena a dochází k restauraci Stuartovců.

Nejprve 1660 – 1685 vládne Karel II., 1685 – 1688 Jakub II. – oba panovníci dělají špatnou politiku – nepochopili smysl angl. buržoazní revoluce a chtějí poměry vrátit do předrevolučního stavu. Jakub II. si počíní způsobem tvrdým a absolutistickým – budí to všeobecný odpor.

R. 1688 nastupuje Vilém III. Oranžský – Anglie se utváří jako konstituční monarchie nové doby, anglický král je činovníkem konstitučním. Rozhodující slovo má parlament – hl. dolní sněmovna, která je vzorem rozvoje demokracie v Evropě

Politické spektrum v Anglii

• toryové – konzervativci
• whigové – liberální

Obě strany soutěží o moc. Až mnohem později je založena strana dělnická.