Vláda krále Václava I. v letech 1230 – 1253

Druhým Přemyslovcem, který vládl v Čechách na bázi dědičného královského titulu byl Václav I. 1230 – 1253 – jeho vláda znamená další krok k české středověké státnosti. Měl mocenské poslání vnější, aby zajistil český stát po stránce zahraniční bezpečnosti. Šlo mu i o rozmach, zvětšení moci a vlivu středověkých Čech.

Střetl se s Vamberky o oblast nadvlády nad Podunajím, bojoval s nimi. Vlastní konflikt měl dvojznačnou povahu – docházelo k bojům a zápasům a také si je chtěl získat sňatkovou politikou, kdy důležitou roli sehrála kněžna Gertruda.

Celé Podunají bylo pro Čechy, Uhry i Habsburky velmi exponovanou oblastí, na kterou také ve středověku navazovali, je to oblast strategická.

Větším problémem je nebezpečí útoku mongolských kmenů – v prvním desetiletí 13. stol. útočili a dotírali na Evropu, byli pro Evropu nebezpečným činitelem.

Václavu I. se v r. 1241 u Lehnice podařilo ten tatarský útok odrazit a Mongolové se stáhli a přestali být nebezpečím pro Čechy a Moravu – než se objevilo nebezpečí turecké = osmanské. Václav I. vedl boje s Uhry – s Belou IV. – probíhaly ke konci jeho vlády. Zápas byl dovršen v r. 1254 a to tak, že k českým zemím bylo připojeno Rakousko a součástí Uherska se stalo Štýrsko.

V rámci středoevropského prostoru před nástupem Habsburků a několik let po jejich nástupu byla rozhodujícími činiteli koruna česká, polská a uherská. Václav I. se přičiňoval, aby vliv a role koruny české byly posilovány.

I ve vnitřní politice epocha Václavova zaznamenala nemalý rozmach – v r. 1248 se mu podařilo prosadit svého nástupce, syna Přemysla Otakara II. – ten se ujal moci. V době Václavově mohutní všechny národní vrstvy včetně šlechty – začíná se uvádět. Příkladem šlechty jsou Rožmberkové, Šternberkové nebo Rýznberkové.

Doba Václavova přinesla do Čech rytířství, rytířské hry včetně aktu pasování mladých rytířů, oblíbené byly turnaje. Rytířství prostoupilo celou tu dobu. Pobyt potulných středověkých pěvců . chodili od hradu k  radu a recitovali středověkou poezii, nepřicházeli sem tolik trubadůři, ale hlavně minesengři – vliv Německa.

Vznikl gotický životní styl a sloh, který měl dvě tendence:

• lomená okna – sepjaté ruce k Bohu
• zvýrazněná vertikála – vysoké stavby, ještě vyšší věže – zdůrazňovaly oddanost Bohu. Př. Anežský klášter, Staronová synagoga, portál v předklášteří u Tišnova. Dochází k rozvoji nástěnných maleb a knižních maleb.