Doba Václava IV. a její konflikty

Nástupcem Karla IV. se v r. 1378 ve svých 18ti letech stal Václav IV., kterému byla svěřena hl. správa nad českými zeměmi. Ve své vládní funkci setrval 41 let. Ke slávě otcově se již nepřiblížil a rozkvět českých zemí také zaznamenán nebyl – úpadek, nástup do konfliktní doby husitské. Václav IV. nebyl vlastníkem otcových vloh, ale byl to člověk průměrný, méně vzdělaný než Karel IV., neměl patřičný rozhled. Byl to člověk konfliktní, který řadu věcí zbytečně řešil rozzlobením a hádkami. Objektivní faktor: v celoevropské míře nastupovala krize feudalismu a v českých zemích se ten konflikt promítal zvláštním a ne oslabeným způsobem.

Ve vývoji jsou problematické počátky jeho vlády. V r. 1393 došlo ke konfliktu s Janem z Jenštejna – pražský arcibiskup. Týkal se ustavení biskupství v západních Čechách a zpovědního tajemství Václavovy manželky Žofie, které její zpovědník Jan z Pomuku nechtěl vyzradit. Je proto umučen a ponořen do Vltavy. V českých zemích tak vznikne zbytečné napětí. V r. 1394 je Václav IV. zatčen šlechtou, vězněn na Křivoklátě a osvobozen za pomoci Jana Hořanského. V r. 1402 je znovu zatčen, tentokrát svým bratrem Zikmundem.

V r. 1400 je odvolán z funkce římského krále. Na konci 1. desetiletí 15. stol. je jeho funkce obnovena, ale v r. 1410 je titulu římského krále zbaven natrvalo.

Došlo k nárůstu společenských konfliktů, které se v českých zemích objevily na přelomu 14. a 15. stol. v plné síle:

• sociální konflikty: ekonomická situace se zhoršovala. Důsledky se projevovaly i tím, že se zvětšovala propast mezi bohatými a chudými ? sociální pnutí v zemi.
• národnostní konflikty: spočívaly v konfliktech mezi českým a německým živlem. Česká a moravská města byla ze strany Němců bohatě obsazena a ono dvojí obyvatelstvo žilo v napětí a konfliktech. Situaci hl. v Brně komplikovala přítomnost židovského etnika – movití, Češi i Němci jim záviděli a vedli proti němu zbytečný boj.
• rozpory náboženské: vyplývaly z obecné nedobré situace v tehdejší církvi. Dvojpapežství působilo nedobře. Objevily se kritiky zbytnělosti církevních kruhů jež vyrůstala z nešťastné politiky prodávání odpustků ve středověku. V Čechách probíhal ještě boj s Janem z Jenštejna.

Došlo k ekonomickému úpadku – souvisel se zavíráním dolů. Úpadek se projevil nejen v obl. řemeslných cechů, ale i v zemědělství. Vyplýval z důsledků morové nákazy – 80. léta 14. stol.

Komplikující se vztah mezi Moravou a českými zeměmi: zprvu, za správce Moravy Jana Jindřicha, byla spolupráce solidní. Za jeho syna Jošta nastaly komplikace – budoval osobní moc; rozšířil své oblasti o Krnovsko, Slovensko a Slezsko. Podporoval Zikmunda proti Václavovi, nechtěl se podrobit Praze. Existence landfrídu – dohoda o mírovém životě a spolupráci.

Krize vrcholí nástupem husitství, kdy byly stávající poměry podrobeny kritice a byly odmítnuty. Po násilné smrti Husově došlo k radikalizaci života v českých zemích. Václav IV. tento stav neunesl. 16.8.1419 dostal mrtviční záchvat, kterému podlehl.