Československý vývoj od srpnové okupace do dubna 1969

Období 21.8.1968 – 17.4.1969 tvoří v českých dějinách kapitolu úpadkovou, vyznačující se obratem vedoucích politiků. Když Dubček odletěl do Moskvy, doprovázel ho mimo jiné dr. Husák. Černík a Smrkovský byli nejprve internováni, ale nakonec se jednání také zúčastnili. Levicoví politici Alois Indra, Jakeš, Lenárt tlačili na Svobodu, aby jmenoval dělnicko-rolnickou vládu. V Praze se během moskevských jednání schází vysočanský sjezd. V Moskvě jednání skončilo moskevským protokolem. Naši vedoucí činitelé kromě Františka Kriegela potvrdili dočasný pobyt sovětských vojsk na našem území. S těmito závěry se vrátili domů. Když přiletěli do Prahy, předávali výsledky jednání nejasně (řada lidí nevěděla, na čem se vlastně v Moskvě dohodli). Okupační vliv Sovětů byl brzy znát.

Jiří Hájek, gen. Josef Pavel museli odejít; Husák se stává novým předsedou KSS. Stával se tak jedním z nejmocnějších lidí v zemi. Počátkem září 1968 byly dny represe, úpadku osvobozeneckého nadšení. Vlivem moskevského protokolu i nástupem Husáka se začaly vnitřně mobilizovat staré Novotnovské prosovětské síly. V jejich čele stál Václav David a Jodas. Husák odmítl vysočanský sjezd. Komunistické síly začaly organizovat revoluční jádro. Na podzim 1968 se sešli v Čechii ve Vysočanech, pak zorganizovali oslavy říjnové revoluce. Na 28.10.1968 připadlo 50. výročí vzniku samostatného Československa – oslavy se stejně jako v r. 1939 uskutečnily v pokleslé náladě. Hlavním řečníkem byl prezident Svoboda.

O demokratizaci země již nepadlo ani slovo, hlavním programem se stala federalizace. Československo mělo znovu povahu Česka a Slovenska, existovaly dvě národní vlády a jedna vláda federální. V parlamentě probíhalo jednání o zákonu o schválení pobytu sovětských vojsk. Pouze čtyři lidé se odvážili hlasovat proti – mezi nimi Čekrtová a Kriegel.

Od listopadu 1968 nastává ze strany konzervativních prosovětských sil rozhodná ofenzíva. Vasil Biľak na ÚV KSČ přednese deset principů normalizace našeho vnitřního života – vedoucí úloha KSČ, podřízenost země politice SSSR a další. Od této doby v ÚV KSČ probíhá souboj mezi zastánci Dubčeka a prosovětskými silami. K 1.1.1969 prosovětští činitelé slaví úspěch, když je odvolán předseda federálního shromáždění Smrkovský a novým předsedou se stává Peter Colotka. V této době se pravicovým silám dařilo vytvářet pasivitu na ideál polednových sil mezi širokými vrstvami obyvatelstva. Student filozofické fakulty Jan Palach se 16.1.1969 na protest proti nepříznivé situaci na horní části Václavského náměstí upálil. Podobný osud potkal i Jana Zajíce a další.

V březnu 1969 se ve Stockholmu konalo mistrovství světa v hokeji. Dvakrát jsme porazili sovětské mužstvo, statisíce lidí vyšly do ulic a oslavovaly. Došlo k rozbití aeroflotu v Praze. Andrej Grečko přijel do Prahy s ultimátem: buď Dubček odejde z vedoucí pozice nebo sem vtrhnou tanky. 17.4.1969 se Dubček vzdává své funkce. Místo něj tuto funkci zastává Husák, a to až do r. 1987.