Jagellonci na českém trůně

Na poč. r. 1471 se české země objevily před nástupnickým problémem, nebyl zde žádný kandidát. Nakonec panovníka dodali Jagellonci – rod pocházející z Litvy a to ze dvou důvodů:

• českým stavům šlo o to, aby se vyhnuly tlaku uherského krále Matyáše Korvína a narůstajícímu tlaku habsburskému
• v Polsku byl králem Kazimír (otec Vladislava) – mysleli si, že jim bude ochráncem v dobách zlých

Vladislav Jagellonský přebíral zemi ve špatném stavu – přetrvávala zde husitská tradice, velká část byla v rukou Matyáše Korvína. Pomoc Polska se ukázala jako nedostatečná. Vladislav musel v r. 1479 vytvořit trvalé příměří s Matyášem. Dělba moci byla taková, že Matyáš si ponechal Moravu a Vladislav se stal vládcem v Čechách – předpokladem úspěšné vlády.

V září 1483 proti němu vzniklo povstání, protože se pokusil zbavit kališníky moci – hl. ve státní správě, administrativě. Neuspěl; na více než rok musel opustit Prahu. V březnu 1485 je uzavřen náboženský mír mezi katolíky a kališníky – zdá se, že zemi bylo dopřáno, aby po 70 letech nastoupila cestu náboženského míru, ale je to pouze dočasné. Uvnitř českých zemí se objevil nový konflikt, mezi šlechtou a městy. Města bojují o to, aby se stala nezávislým subjektem, ale šlechtě se v r. 1500 podaří vydání Vladislavského zřízení zemského, které upřednostňuje práva šlechty a města znevýhodňuje.

Nový rozměr mocensko-zahraniční vlády Vratislavovy nastane v r. 1490, kdy umírá Matyáš Korvín. Vratislav se domůže uherské koruny – středoevropští panovníci v ní viděli vrchol bohatství. Přesune se do Budína (= Budapešť) a do Čech se vrací už jen třikrát. Za jeho vlády nastává v Čechách úpadek, zjevný ekonomický pokles země a Čechy se stávají druhořadou evropskou zemí.

Po smrti Vratislava v r. 1516 a jeho 45 leté vládě nastupuje jeho syn Ludvík Jagellonský. České země jsou ve špatném stavu. Ludvík nastupuje do čela vlády, která trvá jen 10 let. Nejprve se pokusí rozřešit problém vlivu šlechty a měst – ve prospěch měst. V r. 1517 je přijata a stvrzena Svatováclavská smlouva, která podporuje význam a práva měst a hl. jejich nezávislost, především v oblasti řemeslných aktivit a obchodního podnikání. V r. 1535 je vydáno Znojemské zřízení zemské, které se týká hl. oblastí moravských.

Druhým rozhodujícím úkolem Ludvíkovým byla obrana před nebezpečím tureckým, které doléhalo na Evropu a střední Evropu zvlášť; měli políčeno na uherskou rovinu. Nakonec v r. 1526 dochází k bitvě u Moháče. Zapojil se sám Ludvík. Bitva dopadla špatně a Ludvík neznámo kde v bažinách u Moháče umírá. Tímto rokem končí klasický vývoj starého českého státu. Po r. 1526 nastává nová éra – do čela českých zemí přicházejí Habsburkové. Dokladem toho, že nastává nová éra vlády je František Palacký, který v této době uzavřel své slavné Dějiny, po r. 1526 v nich již nechtěl pokračovat z důvodu pocitu nesvobody.