Vznik panovnického absolutismu

Středověký feudální stát teokratického charakteru přerostl na poč. 16. stol. v systém panovnického absolutismu, kdy panovník se stává rozhodujícím činitelem (bez regulací). Stává se mocnářem opíraje se pouze o panovnický dvůr a jeho aparát. V některých zemích nebyl svolán parlament (ve Francii v letech 1716 – 1789), začíná vznikat spor mezi francouzskými králi a habsburskými državami – středoevropskými i západoevropskými, politika anglická – mocnářský trojúhelník. Absolutismus byl upevňován i v Rusku.

Francie:

Po stoleté válce a na poč. 16. stol. je kolébkou mocenského panovnického absolutismu. Otcem této tendence je král Ludvík XI. Ve středověku byla šlechta důležitým mocenským činitelem. Na poč. 16. stol. dochází k potlačení její role a rozhodující moc soustřeďuje panovník. Ze šlechty = šlechty úřednické je vytvořen administrativní aparát, podpírající krále. Vysoká šlechta ztrácí své dřívější společenské pozice a má tendenci stát se součástí králových politicko-mocenských struktur. Nižší šlechta v této době značně chudne, mezi jejími příslušníky dochází ke konfliktům.

Města: panovnický absolutismus byl nákladným systémem. Hledaly se peníze, proto musela přispívat i města, a to formou zvyšování berních a odvodových povinností. Král sám a jeho dvůr velmi bohatl.

V dobách nástupu panovnického absolutismu se projevila dvojí iniciativa:

• panovníci se pokusili získat Neapolsko a přivlastnit si adržulovské bohatství, které Adržulové vybudovali.
• vstup do politiky severní Itálie – francouzští králové chtěli získat Milánsko, aby v severní Itálii mohli operovat.

Domácí politickou scénou hýbou náboženské záležitosti : do Francie se dostává Kalvínova reformní náboženská tradice a francouzští kalvinisté se nazývají hugenoti. Ve Francii se vytvořily dva náboženské tábory: katolický a kalvinistický. Vzniká napětí, konflikty. V noci z 23. na 24. srpna 1572 se odehrává tzv. bartolomějská noc.

Sňatek Jindřicha IV. Navarrského a Markéty z Valois (Medičejské) vyvolá silnou bitvu mezi katolíky a hugenoty, katolíci vítězí. Až v r. 1598 přichází náboženský mír, když Jindřich IV. vydá edikt nantský, který zrovnoprávňuje všechna náboženství. V r. 1610 náboženský fanatik Jindřicha IV. zabije. Ludvík XIII. je ještě příliš mladý, proto zatím vládne regentka Marie Medičejská.

Do smrti Ludvíka Navarrského se Francie vyvíjí na principu panovnického absolutismu, nese rysy ekonomismu a monitarismu.