Pozdní doba Říma a jeho zánik

Po Konstantinově smrti nastává pozdní období Říma, které se vyznačuje krizí vnitřní i zahraniční – dotírání a tlak germánských kmenů na římské území. Vnitřní krize je dána především problémem nástupnictví. Po krátkou dobu vládli tři Konstantinovi synové, nakonec se vlády ujal Constantius II., který pokračoval v otcově politice. Po něm vládl Konstantinův synovec Julianus, který byl křesťanskou tradicí označován jako Apostata = Odpadlík, protože se vzdálil podpoře křesťanské tradice.

Ještě před svou smrtí, v r. 395 Theodosius správně, politicky i mocensky rozdělil římskou říši na východní a západní. Ve východní vládl jeho starší syn Arcadius a v západní Honorius (teprve jedenáctiletý). Velitelem římského vojska se stal Stilicho – svým počínáním nevedl římskou říši k jejímu upevňování, ale naopak k rozdvojování.

Vznik kolonií: jednotlivým kolónům byla pronajímána půda a oni za její vlastnictví museli jejím vlastníkům odvádět dávky (nájem), čímž se začal rodit obraz feudální společnosti, protože zapůjčení půdy = feudum bylo základním principem středověké společnosti po pádu antiky. Počátky feudální společnosti jsou už v antickém kolonátu, který posloužil jako jeden ze zdrojů příští společenské krize.

Druhý hlavní a rozhodující tlak proti římské říše šel ze zahraničí v důsledku opakovaného tlaku germánských kmenů. Na sklonku 4. stol. bojují Visigóti u Hadrinopole. V r. 378 uštědřili Římanům citelnou porážku. Císař Theodosius musí vynaložit velkou sílu, aby je v r. 382 přiměl ke sjednání míru. Visigóti na poč. 5.stol. bojují znovu, a to pod vedením Alarichovým. V r. 408 bojují v Pannonii a r. 410 se Alarichos objeví v Římě. Řím vyplení, ale prozatím Visigóti Řím opustí.

Dalším kmenem ohrožujícím integritu římské říše byli Vandalové, kteří se v r. 409 objevili v Hispánii. Byli pro Řím nebezpečím proto, že se o dvacet let později dostali do Afriky a vytvořili si tam svou rozhodující základnu. Severní Afrika se stala Vandalským panstvím. Vandalové se vyznačovali svým ničivým přístupem, z toho vznikl pojem vandalismus. V r. 455 se Vandalové útokem ze severní Afriky zmocnili Sardinie a Korsiky. Při tomto tažení zasáhli i Itálii, vyplenili Řím a odtáhli s bohatou kořistí.

Důležitým činitelem byli i Hunové. Byly to východní kmeny, které v r. 375 přišly do Evropy. Byly to kmeny, které rozpoutali stěhování národů, kmeny bojovné a kočovné. Mohutného bojovného rozmachu doznali na poč. 5. stol., kdy v jejich čele stál vojevůdce Attila. Tehdy byli zvláště nebezpeční. V r. 451 prohráli na jihu Francie na Katalaunských polích, poté byla jejich moc a vliv oslabena.

V té době byl Řím v krizi. V letech 455 – 475 se v Římě vystřídalo osm císařů. V r. 475 byl v Ravenně prohlášen císařem Romulus, šestiletý syn předního hodnostáře říše Oresta.

V r. 476 Germáni s definitivní platností Řím porazí, přežije pouze východní Byzantská říše. R. 476 s pádem Západořímské říše končí v lidských dějinách starověk.