Francká říše

Francká říše je prvním větším systémovým státním středověkým útvarem. Liší se od germánských říší svými strukturami a novým fungováním. Francká říše se ustavila ze tří částí, a to z Austrasie – oblast kolem Remeše, z Neustrie – oblast kolem Paříže a z Burgundska – hl. město Orleans.

Francká říše trvala v letech 482 – 843. Přelomovými roky byl r. 496, kdy byl Chlodvík pokřtěn Remidiem v Remeši a r. 800, kdy je král Karel Veliký jmenován císařem.

V počátcích stáli v čele říše králové Theodorich, Chlodvík, Dagobert a jiní. Od počátku 8.stol. rozhodující moc přebírají hlavně majordomové = vysocí úředníci královského dvora – Pipin II., Karel Martel (říkalo se mu kladivo). Karel Martel se proslavil tím, že v r. 732 u Poitiers zastavil útok Muslimů do západní Evropy a tím zachránil evropskou civilizaci před muslimským vlivem. K tomu, aby majordomové mohli převzít moc, museli získat podporu Říma. Karel Martel nechal svého syna Karlmana poslat do benediktýnského řádu. Druhý syn, Pipin III. Krátký tak mohl převzít moc a nastolil tak linii a tradici majordomských králů.

Ta vyvrcholila v postavě Karla Velikého 768 – 814. Byl to sjednotitel a zakladatel Evropy, bylo tak na něj pohlíženo. Velikost Francké říše docílil mocenskými zásahy – bojoval se Sasy, Slovany, dostal se až k Salzburgu, bojoval se Španěli a Basky. Rolland – jeden z Basků – se proti Karlu Velikému postavil a vyznamenal.

Karel Veliký provedl reformy. Země rozdělil na království – do jejich čela postavil hrabata, pohraniční území rozčlenil na správně-vojenské jednotky – v jejich čele stáli vévodové; tyto jednotky se nazývaly marky.

Platil Salzský zákoník. Hlavním městem se staly Cáchy – měly velmi volný status, protože Karel Veliký se svou družinou často odjížděl a pouze se do Cách vracel. Je pochován v kostele v Cáchách. Karel Veliký byl oslavovatelem antických hodnot. Vytvořil karolinskou renesanci – Alcuin z Yorku zde působil; popisovány slavné antické texty. Vrchol jeho činnosti se dostavil v r. 800 na půlnoční vánoční mši v Římě. Papež mu na hlavu posadil císařskou korunu – obnovil tak tradici císařství v Evropě. Karel Veliký chápal své poslání nikoli politicky, ale jako boží poslání.

Po jeho smrti v r. 814 dochází k úpadku Francké říše. Po nějakou dobu vládne jeho syn Ludvík Pobožný, ale krize pokračuje dál. V r. 843 je verdunskou dohodou Francká říše rozdělena mezi jeho tři syny: jih získal Lothar (území příští Itálie), východní část získal Ludvík Němec (po něm se území nazývá Německo) a západní část získal Karel Holý (jméno této oblasti je historické – Francie).