Problematika kolaborace v letech 1939 – 1945 v tzv. protektorátu

Kolaborace je tíživý problém 20. století. Představuje stanovení míry i odpovědnosti za spolupráci s cizí mocí, který se častokrát dotkl malých národů evropských. Kolaborace nevystihuje nutnou spolupráci s cizím okupačním režimem, ale věci, které byly konány navíc; dobrovolná vůle okupovaného národa. Máme na mysli kolaboraci s nacismem na půdě protektorátu. Jedná se o jiný typ než později ze strany komunistů s mocí sovětskou. V letech 1935 – 1945 na území protektorátu proběhla, i když její definování je složité. Nebudeme ji hodnotit abstraktně a plošně, ale po jednotlivých orgánech a činitelích.

Emil Hácha

Po celé poválečné období byl dr.Emil Hácha považován za kolaboranta, za jedince, který se zpronevěřil svému poslání a vytvářel Německu krycí zeď. Současné výzkumy to popírají. Háchu můžeme považovat za osobu smutnou v našich moderních dějinách. Prezidentský úřad přijímal v zájmu národa. První období jeho prezidentského úřadu je obdobím ve svých možnostech positivním – spolupracuje s londýnským odbojem, snažil se pomoci i domácímu odboji (pomáhal studentům z vězení, Národní souručenství formuloval jako národní organizaci – jediná povolená strana (ostatní byly zakázány), odmítl složit poslušnost Hitlerovi, byl oporou řady českých vlastenců). Nechal se ale zlomit Heydrichem. Jmenoval 19.1.1942 Emanuela Moravce protektorátním ministrem školství a osvěty, začal přijímat Heydrichovu frazeologii. V době heydrichády ze strachu vystoupil proti Benešovi, účastnil se proněmeckého shromáždění. Od ledna 1943 je nemocný, nesvéprávný; jeho činy už nelze nějak hodnotit – byl psychicky zlomen.

Protektorátní vláda

Její činnost byla nezáviděníhodná. První období vládní činnosti, které reprezentuje generál Alois Eliáš – končí 27.9.1941 funguje jako období národní záchrany. Pomáhala odbojové činnosti. Eliáš věděl, že postup vlády je složitý, byl za svou činnost popraven. Od 27.9.1941 do 19.1.1942 je přechodné období, vládu řídí Jaroslav Krejčí. 19.1.1942 nastupuje řádně jmenovaná vláda Krejčího a spíše Moravcova, protože měl ve vládě hlavní slovo. Dělala pronacistickou politiku – nejednou z přinucení Moravcova a K. H. Franka.

Emanuel Moravec

Emanuel Moravec – většina zemí měla hlavního kolaboranta – Norsko Quislinga, Francie Piere Raval, Čechy Moravce. Byl to programový přívrženec třetí říše a okupace Evropy Německem. Náš bývalý legionář, plukovník a vojenský publicista. Po „Mnichovu“ se otočil. Ani dnes není jeho postoj zcela vysvětlitelný – ale jedním důvodem byly peníze (ty potřeboval, měl velkou rodinu a spoustu milenek) a druhým byl pocit nedocenění za první československé republiky (chtěl být generál). Odsoudil éru Masarykovu a Benešovu i když býval jejím přívržencem. Nikoho ovšem neudal, nepřivedl do koncentračního tábora, chtěl výhody jen pro sebe. 5.5.1945 spáchal sebevraždu

Programoví nacisté

Novináři Werner, Kožíšek, Crha, Klichtálek, Weitauer a Lažnovský se hlásili k nacismu. Byli to i vyděrači, udavači, kteří mají mimo jiné na svědomí i generála Eliáše – avizovali do Německa, že Neurath s Eliášem brzdí nacizaci v Čechách.

Kolaboraci bylo nutno potrestat. Byla to věc zlá, nebezpečná, krutá. Naše soudy tyto věci soudily, ale nepřihlédli k míře zavinění, motivaci a velikosti zlého úmyslu.