Nástup nacismu k moci, užité mechanismy, nacistická agrese v Evropě

Dokud nacismus žil pouze na mýtu 20. století a nedostal se k moci, situace v Evropě měla hrozivý výhled, ale nebyla praktická zkušenost, co je to nacismus a jak vypadá v praxi. Nacismus pod Hitlerovým vedením nezůstal jen u filosofických východisek, ale převzal moc. Stalo se tak již v r. 1923, kdy se v listopadu Hitler pokusil v Mnichově o převrat. Neuspěl a byl odsouzen – pobýval na Lamberku spolu s Hessem, napsal tam Mein Kampf, brzy propuštěn a znovu se připravuje na převzetí moci. Parlamentární cestou by to bylo těžké. Vytváří skupiny SA útočných oddílů, kteří přenášejí boj do ulic – vyprovokovávají rvačky, v lidech probouzí mýtus – chodí s pochodněmi, mají stále více příznivců. Až v době hospodářské krize na přelomu 20. a 30. let začne nacistické hnutí sílit – i v parlamentu. 30.1.1933 jmenuje prezident von Hindenburg pod všeobecným politickým tlakem v zemi Hitlera kancléřem. Tím se nacismus dostává oficiálně k moci a začne ovládat Německo.

Tito ctitelé ohňů, pochodní, mýtů, rituálů se stanou praktickými a začnou budovat struktury moci:

1. nejdříve se pokusí odstranit hlavní nástroj demokracie = parlament. Během r. 1933 se parlamentní volby konají 2x (v březnu a na podzim) – dojde k posílení nacistických hlasů a Hitler parlament o jeho práva okamžitě okleští. Při zahajovacích jednáních obou sněmoven prohlásí, že mu parlament musí pomáhat, bude si ho svolávat podle potřeby.
2. razantně se nacisti postavili ke svým odpůrcům. Ty, které mohli, postavili před soud (jako provokaci podpálili říšský sněm), ostatní odvedli do zřizovaných koncentračních táborů (fungují od r. 1933, Göringem byl jako první založen v Dachau u Mnichova, mezi starší patří i Buchenwald).
3. Hitler při upevňování moci začne vyztužovat vlastní hnutí a zlikviduje své případné odpůrce, kteří mu připadají nespolehlivý nebo myslí odlišně. Noc dlouhých nožů z 30.6. na 1.7.1934 – dojde k povraždění řady SA-manů s tím, že SS jako ochranné oddíly přebírají jejich místo.
4. Hitler penzionuje veškerý bývalý aparát Výmarské republiky včetně kolínského starosty Konráda Adenauera.

K vyztužení režimu zbývá obnovení branné povinnosti – v r. 1935 (včetně letectva) je dán obecný pokyn k novému ozbrojování Německa.

Nacisté svou moc začali uplatňovat i směrem do zahraničí a to ve třech etapách.

1. 7.3.1936 obsadili demilitarizovaný břeh Porýní
2. přišli s heslem „Všichni Němci do říše (domů)“, v r. 1938 z Rakouska vytvořili Ostmark, na podzim 1938 a v březnu 1939 Československý protektorát; proti Baltským zemím (Litva – německá Klajpeda)
3. vyprovokovali 2. světovou válku v rámci upevňování své moci – první na programu byli Poláci, pak západní Evropa, Balkán, severní Afrika a SSSR.

Motivací k 2. světové válce bylo několik. Na prvním místě šlo o světovládné plány nacistů, kteří chtěli napřed ovládnout Evropu a pak se pochodem na východ spojit s Japonskem a s přihlédnutím k africké válce zlomit koloniální panství Velké Británie. Německo se chtělo stát státem celosvětově vládnoucím. Chtělo vyřešit svou přelidněnost, vytvořit si nové zázemí potravin i místa průmyslového odbytu.

Postup Němců na cizí území s sebou vždy přinesl naciazici, ariazici a potření místních národních hodnot. Postup byl vždy tvrdý, nelítostný, bezcitný, velkopansky pangermánský. Jejich pobyt všude vyvolával odpor a boj.