Klatovy, dějiny a historie Klatovska

Klatovy jako město od dob vrcholného středověku, kdy vznikly a byly založeny Přemyslem Otakarem II. v roce 1260, vytvořily přirozené centrum jihozápadu Čech a Pošumaví. Život v oblasti Klatov fungoval již před tím a je spojen se jménem Klatov samotným:

• snad podle klád (dřeva, která se zde překládala)
• podle bájné dívky Klatovky
• podle studánky Klatovky (pod nemocnicí)

Když Přemysl Otakar II. v roce 1260 Klatovy zakládal, bylo to v oblasti solanské vesnice a také v oblasti, kde již existovala určitá kulturní tradice. Město navštívil v roce 1266 při cestě z Chebska, ale Klatovy svému zakladateli příliš vděku neprojevovaly. I přesto Přemysl Otakar II. udělil Klatovům milost a jeho syn Václav II. jim pak udělil právo razit vlastní mince – brakteáty (až do doby grošů). Roku 1288 postihl Klatovy požár, král je osvobodil od platby dávek a cel. 1289 byl založen špitál a odevzdán do rukou řehole křižovníků (s červe-nou hvězdou). V době Jana Lucemburského, kdy došlo k soupeření šlechty o vliv, stály Klatovy na straně Jindřicha z Lipé. Roku 1336 si vydobily užívat na svých soudech právních zvyklostí starého města Pražského. V době Karla IV. stály na jeho straně, pomáhaly mu – on je za to osvobodil od daní. Bylo přistoupeno ke stavbě nového kláštera a kostela sv. Vavřince na severním předměstí.

Doba vlády Václava IV. je pro Klatovy typická tím, že obdržely osvobození od daní, od roku 1381 se zde popravovalo a 1391 postihla Klatovy veliká povodeň. Rozdvojenost společnosti v době husitské se projevila kolem roku 1412, kdy byl k řece Úhlavě veden kněz Jan Malík a za nejasných okolností utopen. Husitství v Klatovech započalo roku 1419, dochází k vyvrácení dominikánského kláštera a kostela sv. Vavřince.

I v době vrcholného středověku si Klatovy zachovávaly zemědělský ráz (chmel). Také se zde projevily v souladu s počátkem husitské revoluce rozsáhlé nepokoje kolem roku 1419. Klatovští občané se zúčastnili některých velkých shromáždění – např. na Hoře u Přeštic. Klatovy s Louny, Slaným a Žatcem vytvořily husitskou enklávu a tvořily samostatný husitský ostrůvek v kraji. Na klatovské faře působil kněz Jan Čapek – byla tam škola, autor slavné písně Ktož jsú boží bojovníci.

Od druhé poloviny 15. st. do Klatov intenzivně pronikalo učení Jednoty bratrské, roku1459 sem přibyl její hlavní představitel bratr Řehoř. Roku 1464 v Klatovech shořela veliká část předměstí jako Špitálské, Lubské a Klášterské. 22.9.1467 se odehrála v blízkosti Nýrska bitva realizovaná v rámci křížových výprav vyhlášených papežem Pavlem II., interventi byli poraženi.

Doba jagellonská je ve znamení nepřátelství mezi klatovskými Břeňkem z Ronšperka. V té době jsou Klatovy uváděny jako desáté nejvýznamnější město v Českém království. Roku 1520 je opět postihl požár.

Habsburské období předbělohorské paradoxně znamená v dějinách Klatov posun, protože zde byla stavěna Černá věž, Bílá věž, radnice, byl bodován děkanský kostel. 25.5.1530 potvrdil Ferdinand I. Habsburský různá privilegia – výsady, milosti, svobody, obchodování. Ve válce Šmalkaldské byly také zapojeny, odepřely králi poslušnost.

Za dob předbělohorského humanismu nastává v Klatovech nemalý rozmach, ve druhé polovině 16. st. dochází k nákladným úpravám; do městské správy je dosazen rychtář jako králův zástupce a prosazují se i někteří rodáci – Pavel Kristián z Koldýna – působil na Pražské univerzitě, dílo Práva městská. Roku 1558 opět povodeň, v letech 1562, 1564 a 1579 požáry, v roce 1582 zde vypukl mor.

Když se blížila bitva na Bílé hoře, byl v Klatovech se svým vojskem kníže Mansfeld, aby hájil západní hranice proti knížeti Bikvojovi. Klatovy kapitulovaly 16.10.1620, postupně sem dorazí zpráva o porážce, v Klatovech dlel i vévody Maxmilián. Klatovským rychtářem se stal Lukáš Vodňanský, byl zde umístěn jezdecký oddíl Maradasova pluku; město ztratilo veškeré statky, obecní důchody, postupně bylo převáděno na katolickou víru – hlavně působením misionářů např. pátera Vojtěcha Chanovského – podařilo se mu získat od dona Huerty na západní straně náměstí dva domy, tzv. Skřivánkovský a Korálkovský. To umožnilo, aby dal Ferdinand III. souhlas ke zřízení jezuitské koleje v Klatovech a tím zahájil činnost jezuitského gymnázia léta Páně 1637.

Zvláštní roli sehrává obraz Panny Marie, který sem byl převezen komisařem Bartolomějem Rizoltym, jenž opustil svou rodnou obec Ree v Itálii. 8.7.1685 začala z obličeje Panny Marie prýštit krev – dalo to podnět ke vzniku poutní tradice, která vyvolala každoroční poutě k tomuto obrazu – několik tisíc lidí. Poutě byly zcela v režii jezuitů.

V jezuitské koleji působil také Bohuslav Balbín – Obrana jazyka českého, která zde byla sepsána, byl sem přemístěn za trest.

Jezuitské gymnázium poskytovalo vzdělání početné mládeži, ale hlavně vychovalo dva přední národní obroditele – Josefa Dobrovského a Václava Matěje Krameria.

Doba baroka znamená v Klatovech všeobecný rozmach, dobu rozsáhlých náboženských slavností.1712 navštívil Klatovy i sám Karel VI. a svatořečení Jana Nepomuckého se zúčastnila i spousta Klatováků. 1751 bylo město Klatovy povýšeno na sídlo krajské vlády a kriminálního soudu. Bohužel tato opatření s sebou přinesla i silný tlak germanizační – za dob Marie Terezie, Josefa II. i Leopolda II. Roku 1773 byl zrušen jezuitský řád – jezuitská kolej připadla vojsku, které zde zřídilo kasárna pro pozdější Klatovské dragouny. 1778 zrušení jezuitského gymnázia – bylo přesunuto do Písku.

Počátky 19. st. jsou v Klatovech charakterizovány národně-obrozeneckým procesem, kdy hlavně český jazyk postupně začal získávat své pozice. V šedesátých letech se čeština stala jazykem úředním a byla uplatňována v rámci samosprávy. Roku 1812 je v Klatovech obnoveno gymnázium, zprvu latinské, posléze české. Jeho obnovení bylo významnou událostí. Projevuje se čilý obchodní a průmyslový ruch, vznikly zde továrny oděvní, získaly všeobecný ohlas; založena strojírna, truhlárna, pivovar, cihelna, koželužna, zahradnictví.

Do konce 19. st. byla v Klatovech založena plynárna – 1873. 1891 byl za Klatovy zvolen poslancem říšské rady ve Vídni Tomáš G. Masaryk.

Na počátku 20. st. pokračuje další rozmach – v letech 1903-1904 je zřízen městský vodovod, 1907 otevřena městská elektrárna.

První světová válka zasáhla do dějin Klatov neblaze – řada lidí musela narukovat, mnozí vstoupili do legií. Klatovy měly v průběhu charakter rakušanství, oslavovaly se některé vítězné rakouské bitvy – u Tananbergnu, 1915 u Lvova. Konec první světové války přinesl formativní proces za prvé národně-územní (některé sudetské oblasti se nechtěly spojit s naším územím – největší zóna kašperskohorská) a za druhé sociální (sociálně demokratická strana se rozštěpila, byla zde založena KSČ).

Za první republiky byl vývoj klidný, v čela města stáli pravicoví sociální demokraté v čele se starostou Nevláčikem(ným?), předtím národní demokracie Karel Petrs. Na Klatovsku vévodili agrárníci – František Machník – ředitel ZTŠ se ve třicátých letech stal poslancem za Klatovy, v letech 1935-1938 ministrem obrany.

Klatovy prožívaly období klidného života; základními kulturními institucemi bylo museum a gymnázium. Průmyslový rozvoj měl tradiční tendence – plátnictví, koželužství, méně strojírenství.

Od konce třicátých let se Klatovy octnou v první zóně ohrožení i když ochranná opatření (betonové pevnůstky) byla stavěna.

Po Mnichovu se nové uspořádání dotknou Klatovska – hranice jde mezi Janovicemi a Nýrskem a dva až tři kilometry za Sušicí. 15.3.1939 přicházejí nacisté do Klatov kolem půl osmé, je zde zaveden nacistický pořádek, mezi občany udělají akci „gitr = mříže“ – první zatčení. Začnou se rodit první odbojové organizace. Řada Klatováků se v srpnu 1939 zůčastní poutě na Vavřinečku. Jsou zde zřízeny krajské organizace – gestapo, Sicherheitdienst apod. 1.9.1939 jsou z Klatov odvezeni četní rukojmí do koncentračního tábora Buchenwald (učitel Sobotka – předseda české legionářské obce). 17.11.1939 řada vysokoškoláků do Sachsenhausenu.

V prvním období války se zde daří odbojovému hnutí; úder proti nim je zasazen za Heydrichovy vlády a heydrichiády – asi 73 vlastenců popraveno včetně Jana Halíře. Po heydrichiádě dochází k rozbití odbojového hnutí na Klatovsku, až na konci války vznikají některé organizace mladých – NIVA. Klatovy jsou osvobozeny 5.5.1945 americkou armádou, do Klatov přicházejí Američané kolem deváté hodiny večerní od Lub.