Pokus o česko-rakouské vyrovnání

Po rakousko-uherském vyrovnání se Češi nacházeli v nevýhodné situaci a uvědomovali si, že rakousko-uherským vyrovnáním a Beustovou ústavou naše země prodělala. Proto se snaží zemi zviditelnit. V r. 1867 Palacký s Riegrem jedou do Moskvy na celosvětovou výstavu, hovoří o Čechách. V r. 1869 Riegr navštěvuje Paříž, propaguje české země a ukazuje na jejich úděl. Klíčovou roli hraje rok 1868 – již na sklonku r. 1867 se do Prahy vrací české korunovační klenoty – v katedrále sv. Víta je vítá kardinál Švarzenberg. Na jaře 1868 je Palackým položen základní kámen Národního divadla a v květnu 1868 se na Řípu koná shromáždění širších vrstev národa v čele s národními buditeli. Česká politická reprezentace vydá v srpnu 1868 Deklaraci – vysvětluje, proč naši politici musí setrvat v pasivní opozici. Na podzim téhož roku vydávají Moravané Osvědčení – analogie Deklarace, ale v mírnější podobě. Rakušané v říjnu 1868 vyhlásí nad českými zeměmi stanné právo, ale brzy ho odvolají, protože k ničemu nevedlo. V r. 1868 v českých zemích zůstává situace nedořešená. Češi nechtějí s Rakušany spolupracovat.

Česká otázka byla velkým problémem i pro Rakušany - Rakušané věděli, že české země jsou průmyslově i finančně nejvyspělejší oblastí starého Rakouska, a že se bez nich neobejdou. České země měli i strategický význam – Prusové přes české země nastupovali do Rakouska. Rakušané po celý přelom 60. a 70. let hledali způsoby, jak se s českými zeměmi vyrovnat. Nejvyšší rakouské špičky kolem císaře došly k závěru, že nezbývá než pokusit se o česko-rakouské vyrovnání;aktuální to bylo hlavně po odstoupení Alfréda Potockého – min. financí a po nástupu hraběte Karla Hohenwartha.

Konaly se konkrétní přípravy k tomu, aby se František Josef I. nechal korunovat českým králem. Jednání na přelomu srpna a září 1871 byla uzavřena, hl. na základě jednání českých politiků s Vídní. Byl vydán Zákon o fundamentálních článcích = česko-rakouské vyrovnání. Těsně před jejich přijetím se proti nim postavili němečtí Rakušané na čele s Beustem a Uhři na čele s Andrássim. Země by byla rozdělena na tři části, měli by tedy jen třetinu moci. Fundamentální články tak nikdy nevstoupily v platnost. Rakousko-Uhersko zůstalo až do 1. světové války dualistickým státem. Na příštích deset let oddálila Prahu od Vídně – Češi zůstali v pasivní rezistenci. Reálné důsledky ve vnitřní politice v Čechách – v r. 1873 se Moravané vrátili do zemského sněmu.

O Vánocích 1874 se české politické spektrum rozpadlo na staročechy a mladočechy. Staročechy reprezentovali Palacký a Riegr. Spadaly sem bohaté kruhy, vrcholná česká inteligence, duchovní. Strana měla podobu politického diskusního klubu. Mladočechy reprezentují bratři Grégrové. Formovala se jako moderní strana. Patří sem chudší městské vrstvy, inteligence a rodící se podnikatelé.

V r. 1876 zemřel Palacký, 1878 se vrací čeští poslanci do zemského sněmu, 1879 přicházejí do říšské rady ve Vídni i se souhlasem Riegra.