Rok 1968

Na podzim 1967 dochází k zásadní proměně uvnitř československého života. Dosavadní kritika režimu, která se zde rodila po linii kulturních institucí a promluvila na 4. sjezdu československých spisovatelů, přeskočí na ÚV KSČ. Českoslovenští komunisté zde začínají kritizovat poměry v zemi, obviňovat Novotného z nekoncepčnosti.

V říjnu 1967 Novotný ve svém závěrečném vystoupení kritiku odmítne, krizi tím oddálí. V prosinci 1967 se ÚV KSČ schází znovu, jedná se o obnovenou kritiku poměrů v zemi, o vztah Čechů a Slováků. Kritika jde ze strany Alexandra Dubčeka, prvního tajemníka ÚV KSS (Komunistické strany Slovenska). Novotný se v létě 1967 dopustil fópa v Martině, kde se konaly oslavy stého výročí založení tamního gymnázia. Novotný po oficiálních projevech odmítl jít na společné pohoštění do sborovny školy a místo toho šel na oběd do hospody. Novotný 21.12.1967 přerušil kvůli blížícím se vánočním svátkům plénum ÚV KSČ a svolal jeho pokračování na 3.1.1968. Když se 3.1.1968 sešli, byl útok proti nim ještě větší. Novotný musí 5.1.1968 abdikovat z místa prvního tajemníka ÚV KSČ.

Jeho nástupcem se stává Alexandr Dubček. Nastane tzv. Pražské jaro - pokus o uvolnění poměrů. Dubček dá do redakcí pokyn, že ruší cenzuru. Celou zemí se rozvede diskuse o stavu společnosti, o úrovni hospodářství a o minulosti. V centru kritiky se objevují procesy. Všenárodní diskuse vyvrcholila tlakem proti Novotnému a žádostí o jeho opuštění prezidentské funkce. Novotný tak 22.3.1968 učinil.

Naše země se ocitla uvnitř diskuse, kdo bude novým prezidentem. Zvítězil Ludvík Svoboda. Byly k němu připomínky, ale přesto je Ludvík Svoboda 30.3.1968 zvolen prezidentem republiky. Jmenuje novou vládu, Lenárt odchází. Novým předsedou vlády se stává Černík, ministrem zahraničí Hájek a jedním z místopředsedů vlády se stává Husák – je mu svěřeno rozhodování nad legislativou v zemi. Josef Smrkovský je předsedou Národního shromáždění.

5.4.1968 je vydán akční program KSČ – dokument, který volal po demokratizaci, ale na druhé straně se nevzdával vedoucí úlohy KSČ; hlavním autorem byl Zdeněk Mlynář. Začínají se rodit alternativní programy ke KSČ: Klub angažovaných nestraníků (KAN), Klub 231, Přípravný výbor sociálně-demokratické strany (z něj měli komunisté největší strach). Prvomájové oslavy se nesly ve slavnostním duchu, hesla byla plná demokracie, svobody; obrazy T.G.M. a Beneše, provolávána sláva Dubčekovi a Svobodovi. Demokratizační nástup vyvrcholil 27.6.1968, kdy v Literárních novinách vyšel dokument 2000 slov – autorem Ludvík Vaculík. Tento dokument hodnotil naši minulost, před KSČ postavil problém – buď se vzdá sta tisíc svých funkcionářů, nebo ztratí vedoucí postavení v zemi.