TIP: Kupte si puzzle nebo stolní hry na největším eshopu Puzzle-prodej.cz, vybrat si můžete ze 7000 motivů skladem!
Československo v 60. letech
Vývoj v Československu do r. 1968 byl složitější než v ostatních zemích sovětského bloku, protože u nás nikdy důsledně nenastal proces tání. U moci zůstávali neostalinisté. Prezident Novotný je na podzim 1964 znovu zvolen prezidentem republiky. Stranické sjezdy – dvanáctý v r. 1962 a třináctý v r. 1966 – plně vyznívají v duchu neostalinských představ o řízení československého státu. Chodí se na prvního máje, nacvičují se spartakiády, všude visí sovětské vlajky, ale přesto k nám zavítá proces změn.
Ozvěna procesů z 50. let se vracela. Nezbylo, než aby na přelomu 1962/1963 byla zřízena nová druhá rehabilitační komise (Barák byl odsouzen za údajnou zpronevěru peněz), v jejímž čele stál Drahomír Kolder (člen ÚV KSČ). Začal věci znovu prošetřovat. O mnoho kupředu sice nepostoupil, ale přišel se zjištěním, že někteří současní funkcionáři se příliš podíleli na procesech a naopak někteří lidé byli zcela nevinní – Klementis, Margolius. Vedení ÚV KSČ a Novotný na to reagovali odvoláním Širokého a Karla Bacílka. Souběžně s touto komisí působil Husák, který se dožadoval očištění a rehabilitace.
Novým ministerským předsedou je jmenován Jozef Lenárt.
Ekonomika se nerozvíjela dobře. Od konce války u nás byla nedostatečná potravinová základna. V zimě 1962/1963 u nás poprvé od konce války klesl objem průmyslové výroby. ÚV KSČ i vláda začala hledat možnosti nápravy. Tehdy kolem ÚV KSČ v čele se Šikem byla vytvořena soustava ekonomických řízení, která měla odstartovat nový rozmach.
Kultura: v 60. letech se stávala nejsilnějším mluvčím našich požadavků na posílení procesu tání. V r. 1973 Kafkova Liblinská konference proces odstartovala. Pod vedením Goldstückera se probíral Kafka (jeho pocit vykořistění). Začíná vycházet časopis Tvář - Havel, Gruša - volající po tvůrčí svobodě. Redakce Literárních novin se také velmi angažuje. Je uvolněn knižní trh. Angažují se i malá divadla na čele s divadlem Semafor. Tento trend se dá nazvat „kulturou ke svobodě“.
Proběhly dva sjezdy Svazu československých spisovatelů: v r. 1963 proběhl třetí sjezd – Ladislav Novomeský (přináší vězeňskou zkušenost). V létě 1967 proběhl čtvrtý sjezd – na něm je volání po svobodě zvlášť masivní. Vystupují na něm Kohout, Vaculík, Klíma a další. Jsou dočasně kritizováni.