Starověké Řecko

Řecké dějiny se odehrávají ve východním středomoří, v egejské oblasti. Tyto dějiny obohatily Evropu o zjevně nové civilizační prvky. Staly se jedním z pilířů vedle tradice židovsko-křesťanské. Obohacujícími prvky jsou: lidská individualita, rozum, polis = správa věcí veřejných, občanství = civilita, právo v římském pojetí, moc.

Řecké dějiny dělíme:

1. doba předhistorická: od 28. do 12. – 10. stol.př.n.l. (datace je velmi orientační)
2. doba archaická (= temná, homérská): od 12. – 10. do 6. stol.př.n.l., vrchol této doby byl v osmém století
3. doba atická: 5. – 4. stol.př.n.l., přináší vrchol, rozkvět Athén
4. doba helénismu (pozdní doba řecká): 3. – 1. stol.př.n.l.

Předhistorické období řeckých dějin

Začíná ve 28. stol.př.n.l. Prvotní vývojovou základnou jsou Kykladské ostrovy. Nejvýraznějším projevem ranné kykladské kultury jsou stylizované mramorové sošky žen. Vyskytují se především ve výbavě hrobů. Souvisely s náboženskými představami, nejspíše s kultem plodnosti. Sošky lze najít i na řecké pevnině a na Krétě.

Mínojská Kréta: počátky krétské civilizace sahají hluboko do doby neolitické – už tehdy existovaly nálezy v Knóssu. Ve 20. stol.př.n.l. vznikly v Knóssu a ve Faistu na Krétě paláce. Paláce nebyly jen sídly vládců a ústřední správy, ale také hospodářskými středisky rozsáhlejší oblasti. Ve skladištích paláců byly uchovávány zásoby zemědělské produkce, zejména obilí, olivového oleje a vína. V palácích se obvykle soustřeďovala řemeslná výroba a pěstovaly se tu i obchodní styky s blízkými i vzdálenějšími zeměmi.

V Knóssu byly uctívána bohyně zvaná Paní labyrinthu. Název labyrinthos je odvozen od slova labrys. Byla to dvojitá sekera sloužící jako kultovní předmět v knósském paláci. Labyrinthos byl tedy "palác dvojité sekery".

Civilizační roli sehrálo náboženství a písmo. Nejspíše kolem r. 1900 př.n.l. vzniklo tzv. lineární písmo A. I když se podařilo určit znění některých znaků, je jazyk lineárního písma A neznámý. Asi v polovině 15. stol.př.n.l. vzniklo na Krétě lineární písmo B. Rozluštil ho britský architekt M. Ventris (znaky označují slabiky, znění slov je často zjednodušené). Z období mínojské Kréty je známo první zemětřesení na ostrově Théra.

Podle bájí unesl Zeus v podobě býka foinickou královskou dceru Európu na Krétu a splodil s ní syna Mínóa. Mínós se stal krétským králem a ovládal i jiné ostrovy. Za provinění, kterého se dopustil, ho bůh moře Posiedón potrestal. Minóova manželka Pásifaé porodila Mínótaura, člověka s býčí hlavou. Mínótaurus pak žil v rozsáhlé stavbě s četnými chodbami, v labyrinthu.

Mykénské Řecko: v oblasti Mykén a některých dalších měst, jako jsou Tíryns a Pyl vznikly obrovské paláce, postavené z mohutných kvádrů. Pozdější Řekové je pokládali za dílo bájných obrů, Kyklópů (měli na čele třetí oko). V oblasti Mykén převládal kult koně. O této civilizaci máme málo informací, většinou čerpáme z mýtů.

Théby byly významným centrem. Do Théb, které postihla zkáza dříve než ostatní mykénská města, jsou umístěny báje o Oidipovi.

V Pylu vládne podle pověsti moudrý Nestór. Báje o trojské válce přisuzuje vrchní velení achajského vojska králi Mykén Agamemnonovi. Královský rod v Mykénách je stíhán neblahým osudem, jemuž neujde ani Agamemnon. Po návratu z vítězné války se stane obětí úkladné vraždy.