Archaické, temné období řeckých dějin

Trvá přibližně od 12. – 10. do 6. stol.př.n.l. Vrcholem tohoto období je 8. stol.př.n.l. Toto období je nazýváno temným, protože o něm neexistuje mnoho zpráv a přesvědčivých dokladů. Většinou čerpáme z Homérových eposů. V literárním podání se můžeme setkat s homérskou epochou. Po r. 1200 př.n.l. nastal velmi zřetelný obyvatelský úpadek dávných krétsko-mykénských měst. Z neznámého důvodu dochází k ohromnému úbytku obyvatel (v Thylu poklesne až na 10 % původního stavu). Z tohoto důvodu sem začaly přicházet nové kmeny, které se staly základem příštího řeckého obyvatelstva.

• Achajové – tvoří spojení s obyvatelstvem krétsko-mykénským; usídlili se ve vnitrozemí Peloponnésu.
• Aiolové – zakotvili na severozápadním pobřeží Malé Asie.
• Iónové – žili ve středním Řecku – obývali Attiku a ostrov Euboiu. Mezi nejvýznamnější iónská města patří Mílétos, Efesos, Samos.
• Dórové – ovládli převážnou část Peloponnésu.

Od Syřanů a Foiničanů převzali Řekové hláskové písmo. Nejstarší doklady řecké abecedy (alfabety) pocházejí z druhé poloviny 8. stol.př.n.l.

Rozhodujícími památkami jsou Homérovy eposy Ilias a Odysseia. Z historického hlediska je postava Homéra sporná – jeho identita nebyla zcela prokázána. V Iliadě jsou vylíčeny události necelých dvou měsíců z posledního (desátého) roku obléhání Tróje. Jejím hlavním hrdinou je Achilleus. Trója je poražena pomocí trojského koně. Odysseia vypráví o strastiplném návratu Odyssea, jednoho z předních bojovníků před Trójou, na rodný ostrov Ithaku. Musel proplout Egejským mořem (Sirény, Skylla, Charybda). Vrací se nepoznán; porazí nápadníky své ženy Penelope.

Z Ilias a Odyssey lze vyčíst mezispolečenské vztahy, skladbu společnosti a sociální rozvrstvení. Vedle bojovníků se setkáváme s lidmi pracujícími v zemědělství, s řemeslníky. Ilias a Oddyseia dokazují, že tehdy existovala úzká vrstva otroků, ale za to bylo větší množství bezzemků – nazývali se théti, byli chudí, dělali pomocné práce.

Pohled na toto ranné období řeckých dějin se měnil, protože nebyl dostatek podkladů pro výzkum. Mytologické prameny vedou k tomu, že na odiv jsou dávány výkony bojovníků = herojů, kteří byli ve společnosti patřičně ctěni a obdivováni. V literatuře se v souvislosti s tímto obdobím můžeme setkat s pojmem herojský věk.