Doba bronzová a železná, nástup éry římské

Doba bronzová

Po dlouhém vývoji je kolem r. 1800 nebo 1900 př.n.l. eneolit vystřídán dobou bronzovou, protože hlavními pracovními nástroji se stávají věci z bronzu (slitina Cu a Sn) a podle naleziště i podle hrobů ji dělíme na:

• únětická kultura: 1800 – 1500 let př.n.l. Na Slovensku byla naleziště ve Spišském Štvrtku – projevoval se zvláštní vývojový prvek – vliv egejské oblasti. Z bronzu byly vyráběny pracovní nástroje, zbraně (dýky). Existovala naleziště zlata – zřejmě v důsledku toho docházelo k růstu obchodu (bohatství) a také majetkových rozdílů mezi obyvatelstvem.
• doba mohylová: 1500 – 1200 let př.n.l. Jedná se o mezidobí, je tak nazývána podle mohyl nad hroby. V této době byli odlišně pochováváni ženy a muži – muži se zbraněmi, ženy se šperky.
• lužická kultura: 1200 – 700 let př.n.l.. Označení podle naleziště v Lužici (jihozápadní Polsko a jihovýchodní Německo). Typické jsou žárové hroby a budování hradišť.

Doba železná

Kolem r. 700 vystřídá dobu bronzovou doba železná (železo je praktičtější).

Dělíme ji na dvě etapy:

• doba halštatská: 700 – 400 let př.n.l. Název podle naleziště v oblasti Solnohradska.Halštatští představitelé byli na tehdejší dobu velmi majetní a to díky ziskům z kutání soli. V našich končinách se objevily komorové hroby – někdy byli lidé pohřbeni i s koněm nebo jeho výstrojí.
• období laténské: podle naleziště La Téne ve Švýcarsku. Typické je, že do střední Evropy a do našich zemí přicházeli Keltové, kteří byli velice vyspělou civilizací. Víme o nich poměrně málo – používali kůže; na vyvýšených místech budovali oppida (např . Stradonice u Berouna, Závist na Zbraslavi nebo na sedle nad Albrechticemi na sušicku). Není přesně známo, co vedlo k pádu jejich civilizace a k jejich odchodu. Zbytek po nich zůstal v irském a skotském jazyce. Pro nás byli velkým přínosem – dali této zemi název Boiohaemum, z toho vzniklo Bohemie a pak Čechy. Vzniklo to od Bojů (Keltové žijící v Čechách; Kotýni – žili na východě).

Nástup éry římské

Datujeme ji 0 – 400 (500) n.l. Římané se posunuli moc vysoko do střední Evropy; linie Lémes Romanum. Germánské kmeny to přivedlo do střední Evropy, protože se toužili s římskou mocí střetnout. V Čechách byli Markomani a na východě Kvádové - vůdce Marobud. Jejich pobyt zde musíme chápat v tranzitním smyslu, používali nás jen k přechodu na linie. Dalším významným kmenem byli Hunové – kočovníci, bojovníci. Rozpoutali proces stěhování národů, a tím na naše území po Germánech a Keltech přicházejí Slované.