Starověk a despotické společnosti orientu, Mezopotámie

Jedná se o další vývojové období přibližně od 5000 - 4000 let př.n.l. (nepřesný údaj, pomocný), do r. 476 n.l. – zánik západní části říše římské. Charakteristickým znakem je vznik státního zřízení, státu jako nástroje moci a také užívání právní normy. Druhým znakem je prolínání kulturních vlivů, tendencí, kterému se říká synkretismus.

Dělíme ho na dvě formy:

1. despotické státní útvary orientu – dějiny mezopotamské, indické, čínské a hlavně egyptské.
2. antická epocha evropská – do ní spadají dějiny starověkého Řecka a Říma.

Dějiny Mezopotámie

Rozumíme jimi vývoj společnosti v rámci Eufratu a Tigridu jejichž počátky spadají do období 4000 – 3000 let př.n.l., přičemž je nutno vědět, že v rámci Mezopotámie se naplnilo několik civilizačních etap – prošla zde řada civilizačních společenských vln – staří Sumerové, Akkadové, Asyřané a Babyloňané.

Sumerové zahajují staromezopotamský vývoj. Celá oblast se zviditelnila díky vhodným podmínkám pro zemědělství, které již v těchto dobách přinášelo první přebytky. Proto je prvním charakteristickým znakem jejich života způsob obživy.

Existovaly dva typy hospodářství:

• chrámové – v meziříčí mezi Eufratem a Tigridem existovala místa, jejichž středem byl chrám, kolem něho byly polnosti. Nejvyšší kněz byl jejich majitelem i správcem.
• palácové – dochází k válkám, rozhodujícími činiteli se stávají vládcové, kteří žijí v palácích – okolo nich jsou polnosti.

Druhým význačným znakem byl vznik písma:

• piktografické písmo (obrázkové) – každá slabika je znakem, obrázkem, sdělením.
• klínové písmo – psalo se do mokrých desek (hliněné, měkké destičky), jednotlivé znaky měly podobu klínů.

Třetím znakem byla stavba vozů, které tahala zvířata. Za bohatého člověka byl považován ten, který měl koně. Jinak civilizace byla především městská.

Zachovaly se památky čtyř starosumerských měst:

• Uruk – existovala zde zvláštní výrobní technologie pomocí voskových modelů – model se obalil hlínou, vosk vytekl a byla k dispozici forma, do které se lilo železo apod.
• Ur – doloženo prostřednictvím vykopávek. Zejména v největším královském hrobě bylo nalezeno 74 koster, z toho 68 ženských. Další nález byla Standarta z Uru. Je to památka skládající se ze dvou desek, kde na jedné jsou výjevy z mírového života a na druhé z života válečného.
• Lagaš – proslulo tím, že vedlo opakované války. Byla zde nalezena památka supí stéla s výjevem, kdy supi ohlodávají hlavy nepřátel města Lagaše. Ve 24 stol. př.n.l. se vlády zmocnil král a vojevůdce Urukagina.
• Kišš

Sumerové vlastnily prvotní náboženské představy – bohy zrodilo nebe a země, údělem člověka je pracovat a žít v duchu přání bohů.