Helénismum a jeho nástup v řeckých dějinách, nástup Filipa II.

Helénismus znamená poslední období řeckých dějin. Jeho podstatou je rozšíření řeckého vlivu mimo tradiční egejskou působnost. Řecké dějiny dostávají větší rozměr, dochází k pronikání orientálních prvků do řeckých dějin. Tato nová syntéza v řeckém národním povědomí se nazývá kulturní a duchovní synkretismus.

Je spojeno s nástupem Makedonie, která významným způsobem těžila z pozdních sporů mezi jednotlivými státy – Sparta, Atény. Makedonii od tradičního Řecka odděluje pohoří Olymp. Kontakt Makedonců s Aténami byl zpočátku velmi sporadický – hl. ekonomický. Makedonie posílala do Řecka dřevo pro stavbu lodí, ale po čase se začaly ze strany Makedonie rozvíjet i záměry politické.

V jejich čele stál Filip II. 359 – 336 př.n.l. Měl zajímavý životopis: řadu let vyrůstal v integraci v Thébách, později se dostal do čela Makedonie a podporoval její nadvládu. Nejprve obsadil Thezainii (= obl. Soluně), pak severní egejské oblasti. Odrazil tlak Thráků a Ilyrů. Po zvětšení říše pochopil, že hlavním mocenským problémem jsou Atény. Střetl se s nimi v letech 357 – 355 př.n.l. v tzv. spojenecké válce. Nakonec s ním Atényv r. 346 př.n.l. uzavírají mír, který znamená prvotní zeslabení aténských pozic.

Od r. 346 př.n.l. bylo v řadě řeckých států a zvláště v Aténách jasné, že se Řecko ocitlo na své pozdní vývojové křižovatce a aténské obyvatelstvo to tak silně prožívalo, že se rozdělilo na dvě protikladné skupiny.

Muž jménem Ísokratés hájil názor, že by se všechny řecké osady měly spojit s Makedonií a neválčit spolu, protože jejich úhlavním nepřítelem je Persie. Nejslavnější řecký řečník Démosthenés vystupoval rozhodně proti Makedonii a Filipovi II. samému. Jeho promluvy se nazývají filipiky.

K rozhodujícímu střetu došlo v r. 338 př.n.l. v bitvě u Chairóneie. Makedonci zde zvítězili a stali se vládci egejské oblasti, kterou začínají tvrdě makedonizovat. To spočívalo v tom, že zavedli monarchistické režimy, odstranili demokratické režimy, v jednotlivých částech usadili své lidi, zásadně oslabili polis na funkci hospodářskou a správní. Druhým krokem byla helenizace – v r. 336 př.n.l. Filip II. svolává do Korintu všechny zástupce řeckého státu a začal s nimi připravovat útok proti Peršanům, který ovšem neuskutečnili, protože na Filipa II. byl v témž roce spáchán atentát.