TIP: Kupte si puzzle nebo stolní hry na největším eshopu Puzzle-prodej.cz, vybrat si můžete ze 7000 motivů skladem!
Takzvaná druhá československá republika
167 denní útvar v dějinách naší země, který trval od 1.10.1938 do 15.3.1939 = do záboru našeho území. Je to neslavné údobí s našich dějinách. Probíhalo sice na bázi relativní samostatnosti naší země. 1.10.1938 začíná zábor našich jednotlivých území, po čtrnácté hodině německá armáda anektuje naše bývalá území. 5.10.1938 odstoupí prezident Beneš, 14 dnů je v Sezimově Ústí, 22.10.1938 odlétá do Velké Británie do téměř sedmiletého exilu. 6.10.1938 se uskuteční v Žilině jednání mezi Čechy a Slováky, dojde k rozdělení na Česko – Slovensko.
2.11.1938 proběhne vídeňská arbitráž – jednání mezi ministrem zahraničí Cianem (?)a Jáchymem von Ribbentropem (německý min. zahr.) o dalším pátém pásmu záboru našeho pohraničí, dotklo se i Chodska – byla kolem toho vedena četná jednání.
Měnila se i situace vnitřní. Demokratický stát se změnil v soustátí absolutisticky pojaté. Zmizela forma parlamentní vlády. Zbytek Československa se stal státem absolutní povahy, protože 15.12.1938 byl přijat zmocňovací zákon, podle něhož mohla vláda činit změnu rozhodnutí parlamentu a měnit zákony. Dosavadní pluralita politického života byla vtěsnána do dvou politických stran: pravicová Strana národní jednoty – Rudolf Beran, levicová Strana práce – Antonín Hampl. Velmi složitou se stala volba nového prezidenta. Bylo mnoho kandidátů – Syrový, Chvalkovský, Jaroslav Preis. Nakonec se shodli na Emilu Háchovi, starém úředníku rakouském. 30.11.1938 byl zvolen prezidentem Česko – Slovenské republiky. 1.12.1938 jmenoval novou vládu v čele s Beranem, Syrový – místopředseda a ministr obrany.
Bylo zde kritické prostředí k první republice, Masarykovi a Benešovi. Panovalo přesvědčení, že se nebudeme plést do evropských zájmů. Zahradníček, Durych a další se v tisku uchýlili k antisemitismu.
Od ledna 1939 se druhá republika ocitla v novém ohrožení nacistickým Německem. Záměrem bylo připojit nás k Německu. Činili to několika způsoby: několikrát byl do Berlína pozván Chvalkovský, který byl Hitlerem obviňován z nepřátelství k třetí říši. Byl to nátlak. Na poč. března 1939 nacisté využili slovenské otázky, podnítili v Bratislavě vášně proti Čechům. 13.3.1939 byl do Berlína pozván Tiso – vyzván, aby provedl odtržení Slovenska od Čech. 14.3.1939 se tak stalo.
Ve stejný den odjíždí Hácha do Berlína. V noci je přijat Hitlerem a je postaven před ultimativní požadavek – buď vysloví souhlas s okupací nebo k ní dojde stejně, ale v 6h ráno proběhne nálet na Prahu. Po dlouhém jednání a Háchovo zhroucení podepsal. 15.3.1939 začínají do Čech pronikat německé jednotky. Po deváté hodině přijíždí Nerudovou ulicí na Pražský hrad. Naše armáda dostala rozkaz neodporovat. Jen 3. prapor 8. pluku slezsko-moravského se postavil na odpor. Hitler přijel dříve než Hácha – zpožďovali jeho vlak. 16.3.1939 je v Praze na Hradčanech vyhlášen protektorát Čechy a Morava.