Vrcholní Přemyslovci na českém trůně, královský titul jako dědičný, vrcholné období středověkých českých dějin

Rokem 1197 nastává v českých dějinách jejich vrcholné období, protože do čela českého státu jsou postaveni vrcholní, pozdní Přemyslovci. České zemi vládnou jako dědiční králové – nemají titul jen pro svoji osobu, systémově a natrvalo je českému státu přiřčen titul středověkého království. Tato éra je jednou z vrcholných dominant rozvinutého středověkého vývoje v Čechách.

První z Přemyslovců je Přemysl Otakar I., který nastupuje na český trůn po rozsáhlé panovnické krizi v roce 1197 – bystře využívá konfliktu mezi Staufy a Welfy a prosazuje pro české země statut středověkého království – 1198. Roku 1212 Zlatou bulou sicilskou je tato nová právní skutečnost stvrzena i mezinárodně a významným způsobem je posíleno postavení české země a českého krále samotného. Tzn., že českým je vždy SŘŘ potvrzen jedinec, který je v Čechách zvolen. Má od císaře kontinuitu, aby jmenoval české biskupy a některé výsady ve vztahu k účasti na celoříšských sněmech – zúčastňuje se jen některých – v Norymberku a dalších.

Vztah mezi českými zeměmi a SŘŘ je dán tím, že české země měli zvláštní typ lenního postavení. Princip – český král byl především říšským knížetem a přitom v českých zemích byl svrchovaným vládcem. Lze shrnout, že postavení země i českého krále se politicky navenek velmi zvýraznilo, zpevnilo a z českého království se stává významný politický subjekt evropský, SŘŘ respektovaný.

Určité problémy přetrvávaly i doma:

• mezi Moravou a Českými zeměmi do roku 1122, když místodržící na Moravě byl Vladislav Jindřich tak se spolupráce dařila.Pak začaly problémy související s opoziční činností, která proti Přemyslovi Otakarovi I. vznikla. V čele opozice byli šlechtici Děpolticové a syn P.O.I. Vratislav. Věci zašly tak daleko, že Ota IV. německý se pokusil zbavit P.O.I. moci v Čechách – neuspěl, P.O.I. v čele českého trůnu obstál. Vratislav neobstál a Děpolticové museli opustit zemi.
• spor s biskupem Ondřejem o pozemky – ten spor oficiálně vyhrál, ale pozemky zůstaly v rukou státu -> faktický vítěz byl Přemysl Otakar I.

Přemysl Otakar I. byl úspěšný i ve stanovení svého nástupce – syn Václav I. – ujímá se moci v rámci českého království v roce 1230.