Zámořské objevy

Zámořské objevy v průběhu 15. stol. znamenají jednu z největších událostí lidské historie. V adresném, praktickém smyslu signalizovaly konec středověku a po řadě se opakujících mylných pohledech na svět přinášely o něm novou pravdu. Je to základní civilizační vývojový zlom.

Předpoklady vzniku cest

Pro vznik zámořských cest byly nejdůležitější následující předpoklady:

1. přetnutí obchodní cesty mezi Evropou a Asií po souši v důsledku osmanských výbojů (nedostatek vzácného zboží z Indie v Evropě)
2. evropské země se rozvíjely rychleji a potřebovaly odbytiště
3. technický rozvoj hlavně v obl. loďařského průmyslu – dochází ke zdokonalení kormidla, jo objeven kompas atd.
4. významným způsobem se mění obchodní priority v Evropě – až do vrcholného středověku zde vévodily Benátky a Janov, potom se novými centry stávají portugalské a španělské přístavy.

Portugalsko:

V oblasti portugalských iniciativ se projevuje pozměněná iniciativa – Jindřich Mořeplavec v r. 1415 získává severoafrickou Ceutu. Hl. iniciativy na konci 15. stol. – Bartolomeo Diaz v r. 1487 v rámci úsilí dostat se kolem Afriky do Indie dopluje k mysu Dobré naděje – na další plavbu neměl sil, musel se vrátit. Bylo to způsobeno také tím, že v jižním Atlantiku je časté nepříznivé počasí. V letech 1497 – 1498 Vasco da Gama Afriku obeplul a dostal se do Indie – velké vítězství. V letech 1519 – 1521 Fernando de Magalhaes obeplul celý svět.

Španělsko:

Iniciativy jsou dány sňatkem "katolických manželů" Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského a vytvořením Španělska samotného, neboť dochází ke spojení Kastilie a Aragonie. Důležitý vliv má rok 1492, kdy Španělé úspěšně dokončí rekonkvistu = národně-osvobozovací boj proti Maurům.

Odstartují tři lodě pod vedením Kryštofa Kolumba – vydají se na západ v předtuše, že je-li Země kulatá, tak se musí dostat do Indie. Cestovali tři měsíce. Byla to strastiplná cesta, už se chtěli i vrátit. 14.10.1492 přistáli na ostrově San Salvador a s radostí se domnívali, že objevili touto cestou Indii. Proto začali této oblasti říkat Přední Indie. Přitom ale objevili Ameriku. Kolumbus zemřel osamocen a v bídě ve Španělsku. Amerika svůj název dostala až podle Ameriga Vespucciho, který ji procestoval a pojmenoval podle sebe. Od této chvíle se v Evropě začíná rozvíjet hnutí mnoha zemí – putovali tam v předtuše rychlého zbohatnutí.

Dobytí dvou původních říší: v letech 1519 – 1521 Hernando Cortes obsadil říši Aztéků a v letech 1531 – 1535 Francisco Pizarro dobyl říši Inků – obyvatelé jsou podvedeni a okradeni – Evropané si odvážejí drahokamy, kůže apod. a dávají jim za to bezcennosti (zrcátko). Zneužívali nevědomosti místních obyvatel.

Proces objevování Ameriky zažehl další proces: do jiných oblastí se začali vydávat Britové, Holanďané, Belgičané, Němci – neúspěšně. Vzniká koloniální systém, který přivodil velkou vývojovou nerovnoměrnost naší planety. Zámořské cesty přivodili do života člověka novou kvalitu – na jedné straně se svět zmenšil a na druhé zvětšil a rozšířil lidský obzor. Prohloubili se technické vymoženosti, propuká cenová revoluce, ale také se stále více projevuje nerovnost světa i dělby jeho prostředků.