Nástup Habsburků na český trůn, vláda Ferdinanda I.

V r. 1526 v důsledku bitvy u Moháče se české země opět ocitly na prahu panovnické krize, protože Ludvík Jagellonský neznámo kde umírá. 23.10.1526 padla volba na Ferdinanda I. Habsburského i proto, že v Evropě v té době byl habsburský rod na pochodu – českým stavům se zdálo, že jeho příchod by byl prospěšný. Byl to panovník velmi zdatný, inteligentní a obratný. Jako bratr císaře Karla V. se stává jeho nástupcem. V r. 1556 usedá na císařský stolec. V době nástupu na český trůn se mu plní přání mnoha panovnických rodů. Tím, že získá české království, se stává vedoucím činitelem středoevropským – králem rakouským, uherským, českým, chorvatským a ve svých rukou integruje nemalou dobovou moc.

Tato rozšiřující se rakouská moc se opírala o dva principy:

• výhodné postavení habsburského rodu v Evropě
• Rakušané vedle armády budovali i velmi vyspělou administrativu – stávala se hybnou pákou vnitřního uspořádání rakouského.

Rokem 1526 české království vstupuje do rakouského společenství jen osobou panovníkovou, ale víc jak 90 let zůstává nezávislý – není přímou součástí Rakouska. Postavení českého národa se mění v  tom smyslu, že se stáváme součástí velkého společenství a prostřednictvím rakouského území přicházíme do kontaktu s osmanským nebezpečím, které neodbytně dotíralo na střední Evropu a hlavně jsme museli i finančně pravidelně přispívat na obranná opatření.

Ferdinand I. začal po svém nástupu budovat novou zeměsprávu, nové instituce – je založena tajná rada, tajná válečná rada a současně i dvorská kancelář, dvorská komora a některé další. České úřednictvo, hlavně to vysoké, které se stalo nositelem administrativních opatření, je rekrutováno hl. z vyšší šlechty a z lidí, o nichž se Ferdinand domníval, že jsou mu oddáni: šlechtici Jáchym z Hradce, Vilém ze Šternberka a další. Největším problémem ekonomickým byli finance řešené a organizované prostřednictvím dvorských komor – byly to finanční orgány a speciální byla ve Vídni, v Praze a pro oblast slezskou ve Vratislavi. Finance nestačily, proto se zvyšují daně, což je problém; přiživování na dolování.

Největší ideový problém je náboženství: Ferdinand I. je katolík a chce, aby české země byly katolické, ale zde je husitství, reformní náboženství a nedůsledně katolická je i šlechta.

Otázka nástupnictví: 19 let nechtějí čeští stavové přistoupit na to, aby se český trůn stal dědičným v rámci habsburského rodu. Ferdinand I. o to usiloval i z hlediska svého syna Maxmiliána. Až v r. 1545 dali Češi souhlas, že napříště bude český trůn královský pro Habsburky dědičný.