Vnitřní politika Ferdinanda I.

Vnitřní politika Ferdinanda I. měla dvojí náplň:

• měla povahu stavovské politiky
• zabývala se otázkami a záležitostmi náboženskými v zemi

Vztah k českým stavům

Ferdinand I. si uvědomoval, že stavovský problém byl v českých zemích věcí dávnou a činil králům potíže. Vztah z nim byl náročný, přísný, omezující. Pouze z vysoké šlechty učinili své úředníky: páni z Hradce, Popelové z Lobkovic, Berkové z Dubé. Ostatní šlechta byla omezována ve svých právech – od r. 1528 zakázal sněmy nižší šlechty, Šlinky (šlechtický rod) zbavil majetku jáchymovských dolů. Zdeňka Lva z Rožmitálu odvolal z funkce kancléře země. Tuto politiku aplikoval i na města – omezoval je, zakázal konání městských sněmů.

V r. 1547 došlo k vyhrocení bojů a postojů ke šmalkaldské unii. Čeští stavové si vytvořili vojenské zázemí. Počínali si velmi opatrně a nakonec nevystoupili, protože po vítězství krále nad šmalkaldskou unií byly jejich postoje bezpředmětné. 22.8.1547 jsou dva šlechtici popraveni na Hradčanském náměstí, šlechta je potrestána i dalšími prostředky. Král plně zvítězil na bartolomějském sněmu v srpnu 1547 v Praze – jednání ovládl a hl. si zde nechal schválit dědičné působení Habsburků v českých zemích – předtím v r. 1545 šlo pouze o ústní dohodu. Na Hradčanech je zřízen apelační soud. Města potrestal ekonomicky, protože jim intenzivně omezil hospodářskou činnost.

Záležitosti církevní

Jako přední Habsburk chtěl pokatoličtit husitské Čechy, ze strany českých zemí to bylo těžko proveditelné. Intenzivně vystupoval proti staro- i novoutrakvistům a nechtěl připustit, aby se novoutrakvisté reformovali v národní české náboženské luterství, odmítal novokřtěnství. Bytostně, likvidačně byl zaujat proti jednotě bratrské a mnohé její příslušníky přinutil, že proti své vůli museli ještě před „Bílou horou“ emigrovat do polského Lešna, kde vytvořili společenství bratří; zahájili emigrační předvlnu. Bratrské náboženství bylo pevně zakořeněné, svému přesvědčení byli věrní. Proces katolizace v českých zemích probíhal od počátku vlády Ferdinanda I. a v souladu s konáním tridentského koncilu byl v českých zemích prohlubován a posilován.

V r. 1556 Ferdinand I. pozval do Čech první jezuity – tovaryšstvo Ježíšovo – intenzivně prosazovali katolictví. Byli to lidé katolické motlitby, přesvědčení. Kněžské poslání pro ně bylo přirozené, kromě bohoslužeb využívali i oslavy různých svátků, poutních procesí. Vystupovali jako bravurní kazatelé. Konali divadla, veřejná vystoupení – znamenitě lidi ovlivňovali. Stali se zakladateli škol a školní činnosti. I jako učitelé vystupovali velmi úspěšně. Klatovské gymnázium bylo založeno na jaře 1636. Stali se staviteli chrámů – vznikaly rychle, byly prostorné, sdružovaly lidi. V r. 1561 bylo obnoveno pražské arcibiskupství, bylo založeno Klementinum. Vláda Ferdinanda I. končí v r. 1564.