Šerosvit našich národních dějin, Sámova říše, jednotlivé kmeny na našem starém území

Šerosvit našich národních dějin ukázal některé aspekty, které předznamenaly národní i duchovní postavení v průběhu středověku i v dobách následujících. Toto období nazýváme šerosvitem proto, že nejsou prokázány všechny skutečnosti vývoje v české kotlině od příchodu Slovanů až po Velkou Moravu a počátky českého státu. Šerosvit je plný dohadů.

1. K prvnímu formativnímu procesu na našem území dochází na poč. 7. stol., kdy kolem r. 623 – 624 francký kupec Sámo sjednotil kmeny žijící na našem území. Vytvořil z nich obrannou hráz proti avarskému tlaku, jakkoli se podle Fredeganovy kroniky zdá, že slovanské obyvatelstvo bylo již na našem území promíšeno. Vytvořil první samostatný stát Slovanů = Sámovu říši. Civilizace se sjednotily, když jim hrozilo nebezpečí. Podařilo se jim Sámovu říši udržet, avarský nápor odrazit. Sámovi ovšem vyvstal nepřítel západní (paradoxně z francké říše, odkud sám pocházel). Byl jím král Dagobert. Rozhodující boj byl sveden v r. 631 u Vogastisburku – hrad, kde Sámo sídlil. Útok Franků byl zažehnán. Existují spory o tom, kde se Vogastisburk nachází – mohlo by to být v Dolním Rakousku, u Kadaně nebo u Husína nedaleko Klatov. Vnitřní situace Sámovy říše se opírala o kmenové zřízení svých obyvatel, proto říše ve svém vývoji dále nepostoupila (říše neměla vnitřní tématickou motivaci, např. náboženskou, ale pouze motivaci obrany proti nepříteli). Sámo zemřel v r. 657 nebo 658. Sámova říše se poté rozpadla.

2. Česká dějepisná škola učila tvrzení, že po zániku Sámovy říše nastává 150-ti leté poznávací vakuum, které trvá do počátku Velké Moravy. Intenzivní bádání přišlo s teorií, že zde v té době vládla nehistorická řada panovníků: Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít – údajně otec Bořivojův (= otec prvního historicky doloženého panovníka). Fakticky je to historická řada panovníků, ale z hlediska poznání je nehistorická, nemůžeme ji doložit. Jedná se o léta 660 – 830. Do tohoto období spadá i role Libušina, Libušin soud mezi bratrem Chrudošem a Šťáhlavem, Krokův život, dívčí válka (vystupují Šárka, Vlasta a další).

3. Je potvrzena existence kmenů na našem území. Kmen Čechů sídlil ve středních Čechách, Zličané v obci Cidliny, Charváti ve východních Čechách, Pšované na Mělnicku, Dudlebi v jižních Čechách, Litoměřici na Litoměřicku, Domažlici na Domažlicku, Lemuzi v oblasti Bíliny (SZ Čechy), Chebané na Chebsku. Žili v kmenovém uspořádání. Jejich národní profilace se zřejmě začíná objevovat až s počátkem starého českého státu.

4. V časovém souběhu s počátkem Velké Moravy dojde v r. 845 k památnému křtu v Řezně. Stane se tak po Verdunské dohodě z r. 843, kdy se Francká říše rozpadla a Ludvík Němec se stal vládcem nad jejím východním územím. Přenesl svou vládu z Cách do Řezna, jakožto hlavního města východní části Francké říše. Přichází sem 14 českých lechů, nechají se pokřtít a tím se přihlásí k západní formě křesťanství. Protože se tak stane v době zakládání Velké Moravy, je jejich křest předobrazem příštího duchovního a liturgického boje o nadvládu nad českým a moravským územím.