Ideové pojetí husitství za husitských válek, jejich charakter, spanilé jízdy

Husitské války 1420 – 1434: přes konflikty zde vznikala ideologie husitského hnutí. První okruh ideologie vycházel z rozvrstvení husitských táborů, bylo rozděleno na dva proudy s jedním podproudem v Praze.

Pražané – kombinace husitské šlechty a univerzitních mistrů. Jejich programovou doménou byly čtyři pražské artikuly, které zněly:

1. Aby slovo boží bylo hlásáno
2. Svoboda přijímání pod obojí (Kristovo tělo i krev)
3. Zákaz světského panování kněží
4. Smrtelné hříchy mají být trestány.

Artikuly v ústech Pražanů byly liberální platformou, která nechtěla jít do radikálního ničení a zabíjení.

Proud Jana Želivského – pražská chudina, která pod vedením tohoto kněze zformovala svůj radikální postoj. Byl to kontrast proti ideologii Pražanů. Byl to městský proud, měl v sobě některé znaky starého zákona – starozákonní projevy, svědectví a symboly.

Široké lidové vrstvy se shromažďující na poutích hlavně v jižních Čechách. Vytvářeli táborské uskupení a pak i orebitské. I když projevovali praktickou činnost (vznikala vojska), vzniklo z nich i seskupení adamitské (byli vyhnáni z Tábora na hrad Příběnice), které bylo na jaře 1421 vyhubeno. Přinesli s sebou chiliasmus – jedinci hovořící a věřící v druhý příchod Krista, v nastolení Božího království na Zemi.

Od počátku bylo zřejmé, že husitství je rozporuplné, konfliktní. Nastává krize uvnitř husitské revoluce, která vyvrcholila v květnu 1434.

První etapa husitských válek

První etapa husitských válek = obranné husitské války – do Čech proudila Zikmundova vojska, Češi se jim museli bránit. Zásluhu na obraně má Žižka.

Druhá etapa

Druhá etapa: další války – u Ústí, Tachova, Domažlic. Byly pořádány spanilé jízdy – vývoz revoluce nejen na Slovensko, do Rakouska a Německa. Jan Čepek ze Sám se svými bojovníky pronikl až na břeh Baltu. Odkazy jsou i v polských chrámech a jinde.

Historiografie

Vše se odrazilo v české historiografii:

• První proud – Palacký, Masaryk, Jirásek – je positivní v duchu hesla “Tábor je náš program”; přijímají husitskou revoluci jako vrcholně pokrokové období našich národních dějin.
• Druhý proud – Kadlec a jiní katolíci. Chápou husitství jako dosavadní přervání naší historické tradice, pošlapání víry otců a dobu násilí domácího i zahraničního, která přinesla destrukci.
• Třetí proud – prof. Pekař – byl katolík, ale zároveň byl nestranným objektivním historikem. Chápe husitství jako vrchol národních dějin v tom smyslu, že češství se v té době v Evropě nejvýrazněji stavělo za myšlenky pokroku, pravdy a spravedlnosti, ale metody kterých použili hlavně při spanilých jízdách byly plné zbytečné a nadměrné destrukce.