Duchovní podstata baroka, jeho funkčnost v českých zemích po roce 1620

České baroko je problém, který se v českých dějinách objevuje někdy kladně, někdy negativně jako zpátečnictví. Někdy je nazýváno český barok – je ho třeba hodnotově určit. Silně obnovený vztah k Bohu přináší i okouzlení božím vlivem, Bohem samým. Bůh se pro české země stává novou autoritou, oživenou hodnotou, symbolem víry, oddanosti a odevzdanosti člověka. Je to nová vlna, která k Bohu směřuje jinak než gotika. Český barok do Čech pronikal s určitým zpožděním, jakoby na nenárodním principu rakouské monarchie. Barok byl charakterizován jako věc antipokroková, cizácká a nenárodní. Baroko by sem bylo přišlo stejně i kdyby v Čechách pokračovala vláda našich národních panovníků. Konec 16.stol. a 17.stol. zaujímá baroko. Baroko ovlivnilo Český vývoj pozitivně, za mimořádných, zvláštních a národně improvizovaných okolností. Kromě Pekaře, Kalisty a církevních historiků ho neoprávněně hodnotí negativně. Baroko ovlivnilo řadu myšlenkových proudů i kulturu.

Barok se velmi promítl do české architektury 17. a počátku 18. stol. i proto, že čeští jezuité stavěli barokní chrámy rychle, byly mohutné a barokizaci doby plně vyjadřovaly. Jejich podstatou je velikost, prostornost, zdobení, jejich světlost a užití stínu. Působí na návštěvníka majestátností – má psychologický vliv. Stavitelé: Kilián Ignác a Kryštof Diezenhoferovi – např. sv. Mikuláš v Praze, Přešticích a Klatovech, chrám v Nicově u Plánice.

Umění baroka

Literární umění: Bedřich Bridel, Felix Kadlinský atd.

Výtvarné umění: Škréta, Brandl, východní Čechy Kuks – Špork zde nechal vybudovat sochy na nádvoří kláštera – zobrazují lidské vlastnosti (sochy Ctnosti, Neřesti, Lásky, Žárlivosti ...)

Rysem barokním je i zjitřené lidové cítění, lidový zájem a tzv. lidová zbožnost – oživení mariánského kultu a kultu ostatních svatých je věcí důsledně katolickou. Panna Marie se začíná těšit úctě věřících, jsou konány mariánské poutě a kult mariánství se vedle Ježíše Krista stává v rámci českého baroka druhou nejvýznamnější katolickou hodnotou. (Mariánský kult začíná v Čechách symbolizovat domovské zázemí. řekl kardinál Vlk).

I v Klatovech se mariánský kult objevil, kultovním místem je malý kostelík u hradeb. Oživení tradice sv. Václava, Jana Nepomuckého, Prokopa a mnoha dalších. České baroko s sebou nese další rys – národní patriotství, prohloubení vztahu k zemi a mateřskému jazyku. Jezuité nechávali studovat češtinu vedle němčiny a latiny na svých gymnáziích. Obranné jazykové tendence – Bohuslav Balbín – v Klatovech napsal Obranu jazyka slovanského, zvláště českého. Takovýchto obran vzniká více.

Katolická církev nespokojená s překladem Nového zákona v Bibli kralické a proto se čeští katolíci pokusili o nový překlad Nového zákona – dali tomu název Bible svatováclavská. Byl to neúspěšný překlad, příliš se nevžil. Vrchol celého českého baroku se dostavil v r. 1729 kdy došlo ke svatořečení Jana Nepomuckého – jednalo se o národní slavnosti u nás, celý ten rok v duchu svatořečení probíhal.