Vznik Anglie a Francie

Dalším znakem vrcholného středověku je vznik velkých feudálních zemí – hlavně Anglie a Francie. Obě měly zvláštnost v tom , že se střetávaly, stalo se, že anglický král byl leníkem krále francouzského. Ustavení těchto států signalizuje vrcholný středověk.

Anglie

Vývoj zde začíná r. 1066, kdy Vilém Dobyvatel (byl to Norman) u Hastingsu dobude Anglii a začne se vytvářet anglická národnost.

Panovníci: Jindřich II.; Richard Lví Srdce – od r. 1189. Z deseti let své vlády byl většinu doby za hranicemi země. Zastupoval ho jeho bratr Jan – slabý panovník, postavil se na stranu Welfů v boji se Staufy. V r. 1214 u Bouvignes Welfové prohráli, byla oslabena pozice Jana. Šlechta si na něm vynutila pozemky na účet krále, protože tyto pozemky ztratil, říkalo se mu Jan Bezzemek. Šlechtici si v r. 1215 vymohli Velkou listinu svobod = Magna charta libertatum, jíž král šlechtě i církevní feudalitě potvrzoval mnohé svobody. Pak byla ustavena Velká rada – shromáždění všech přímých královských vazalů. Vžilo se pro ni označení parlament, později dala základ Dolní sněmovně britského parlamentu.

Francie

Francie Ludvík VII. se rozvede s akvitánskou princeznou Eleonorou – ta si potom vezme Jindřicha II. z Anjou. Jeho nástupcem se stal Filip II. August.

Filip IV. Sličný – ve 14. století. Do francouzských dějin se zapsal tím, že vyhrotil konflikt s Vatikánem – papežové měli pobývat v Avignonu. Na léta 1309-1378 se mu to podařilo.

Stoletá válka

Stoletá válka je v letech 1337-1453. Jedná se o spor mezi Anglií a Francií. Příčinou byl boj o Flandry (byly ekonomicky významné) a o vliv nad severofrancouzským územím.

1. období 1337-1360: Bojuje se o sever Francie a další území. Angličané jsou úspěšní. 26.8.1346 se odehrála bitva u Kresčaku, bojoval zde i český král Jan Lucemburský. Výsledek byl pro Francii žalostný, naštěstí se jim podařilo udržet si královský titul v zemi.
2. období 1360-1374: Francouzi se vzmohli na odpor, dochází k porážce Anglie – Francouzi je vystrnadili z Francie. Angličanům zůstal jen úzký pruh kolem Calais na SZ Francie.
3. období: v letech 1415-1453 dochází k novým bojům a Angličané vítězí, na čas se dokonce zmocní Paříže; bitva u Azincourtu. Až na přelomu 20. a 30. let nastává vzmach lidového odporu, který je motivován Janou z Arku. Ta je ale v r. 1431 upálena jako čarodějnice. Poslední bitva je v r. 1453 u Castillonu – Francouzi zůstanou pány ve své zemi, Angličanům zůstane malé území na severozápadě Francie.

Po Stoleté válce dochází k odlišnému vývoji ve Francii a Anglii.

Ve Francii se moci ujímá Ludvík XI. – začne centralizovat moc, stane se zakladatelem panovnického absolutismu.

V Anglii jde vývoj cestou občanské války 1455-1458. Boj mezi Lancastry (ve znaku červená růže) a Yorky (ve znaku bílá růže) = válka dvou růží. Třicetiletá válka je pro Anglii zničující – vládnoucí rody se vybíjí, dochází k poklesu stavu šlechty a společenských elit. Nakonec vládne Jindřich Tudor – vedl Anglii do novodobých časů spolu se svými nástupci.