Revoluční rok 1848 v Rakousku a v českých zemích

Objevil se a jeho události začaly probíhat až ve druhosledné časové linii po událostech francouzských a italských. Iniciativa k nám přišla z Paříže a z Neapolska. Výchozím místem, kde proces začal, byla Praha – už 11.3.1848 se ve Svatováclavských lázních sešlo velké shromáždění Pražanů a vznikla tam zásadní rezoluce (zvolen Svatováclavský výbor); odeslána s českými požadavky do Vídně – císař žádán, aby okamžitě v českých zemích nastolil svobodu shromažďovací, petiční, slova, aby zrovnoprávnil češtinu s němčinou, aby vojenská služba byla zkrácena na dva roky a některé další požadavky. 13.3.1848 v návaznosti na české události vzniká protestní shromáždění ve Vídni, trvá do 15.3. – vydobudou si odvolání Metternicha. Místo něj nastupuje Kolovrat. Rakouská vláda je rekrutována – vytvořeno ministerstvo pro správu předlitavských zemí – v čele pan Dobenhof. Císař váhá s odpovědí na 2. petice z české strany – odpovídá až 8.4.1848 tzv. kabinetním listem – neuspokojuje Čechy; mnohé česko-německé vztahy zůstávají nedořešené.

Potom mají události rychlý spád – 12.4. Palacký odmítl naši účast ve Frankfurtu nad Mohanem, protože pochopí, že německý říšský sněm je povahy velkoněmecké, a že působí proti našim národním zájmům. Je to zásadní rozhodnutí české národní politiky. Ve dnech 2. – 12.6.1848 se schází v Praze tzv. slovanský sněm – je významnou protiváhou frankfurtského sněmu. Posuzuje politické možnosti a roli Slovanů v bouřlivých proměnách; formulování česko-slovenského stanoviska k příštím jednáním s Rakouskem. Palacký s Havlíčkem se znovu staví pro austroslavismus. Ludovít Štúr vystoupí s tendencí krajně protirakouskou – Rak je správné rozbít. 12.7.1848, když se lidé vraceli ze mše Sbratření z Václavského náměstí, v Celetné ulici proti nim zakročila vojska generála Windischgrätze. Praha se brání, vznikají barikády – během šesti dnů je vojska rozprášila.

Vývoj revoluce pokračuje v Rakousku dále – 7.9.1848 muselo Rakousko přistoupit na zrušení robotních povinností – důležitá událost ve vývoji rakouské politiky. Kolem 6.10.1848 ve Vídni vyrostou barikády a je tam sváděn rozhodný boj o moc, v němž rakouská Habsbursko-Lotrinská moc obstojí – zachová integritu koruny a říše (potlačení povstání ve Vídni).

Na podzim 1848 si Češi vydobudou na Rakušanech, aby přenesli jednání vídeňského parlamentu na české území – do Kroměříže (na zimu 1848/1849 – začátek 22.11.1848) – jedná se o nové rakouské ústavě. Shoda je velmi problematická ? 4.3.1849 je tam přijat ústavní návrh Kajetána Mayera – moravský Němec.

(7.3.1849 byla vydána oktrojovaná = nařízená ústava – centralistická, zákonodárnou moc dávala císaři spolu se dvěma komorami říšského sněmu, výkonou moc určila jen pro císaře)