České země na počátku 19. století

Za 200 let vývoje od doby bitva na Bílé hoře se ČZ proměnily. Hl. tématem polit. života byl napoleonismus a vztah ČZ k němu. ČZ s ním zpočátku příliš do styku nepřicházely, spíše prostřednictvím rak. armády.

2.12.1805 proběhla u Slavkova bitva tří císařů, kde Napoleon vyhrál a důsledky napoleon. hnutí dopadly na Rak. a ČZ. František I. se musel vzdát císařského titulu – pouze Napoleon chtěl být císařem. V r. 1806 formálně zaniká Svatá říše římská národu německého a ČZ jsou hl. ekonomicky povinovány podílet se na finančních potřebách protinapoleonského boje. Střety probíhaly dále – bitvy u Aspernu a Wagramu v r. 1809 a následný Vídeňský mír. Velmi agilní politika Mettrenichova se snažila neutralizovat napoleon. výboje i politikou diplomatickou a sňatkovou ? v r. 1810 druhý sňatek Napoleona tentokrát s dcerou Františka I. Marií Luisou.

V Čechách se napoleonově politice velkého ohlasu nedostalo hlavně ze dvou důvodů:

1. v Čechách nebylo ono vzplanutí pro Napoleonův postup
2. Češi za 200 let přilnuli k dynastickým principům rakousk monarchie a postupně se z nich stávali čeští Rakušané. Ve 30. – 40. letech vyústí austroslavismem – otcem Palacký.

Obyvatelstvo

Rakousko kolem r. 1800 čítalo necelých 30 milionů obyvatel a Češi se podíleli 4 miliony obyv. České obyvatelstvo a Čechy uvnitř Rak. patřily k nejvyspělejším částem. Šlechta – její vymezení nebylo dáno vlastnictvím statků, ale jejich zapojením do administrativy – byli to vysocí úředníci – čerpali z toho výhody a moc.

Zemědělci: zemědělský způsob obživy byl stále důležitý, jejich pozice se zlepšila – nežili již jako nevolníci, na druhé straně zatím v celém Rak. nebyli vyvázáni z robotní povinnosti – tížilo je to.

Tvořící se inteligence a vznikající měšťanstvo: nacházeli se v rozporuplné situaci – uctívali nové rodící se evropské hodnoty, ale na druhé str. sami přilnuli k rakušanství.

Zemědělství

Zemědělství ve středoevropských poměrech bylo nemálo problémové – nestačilo plně uživit tehdejší obyvatelstvo a jen díky tereziánským reformám jsme se vyhnuli přímému hladu, ale i tak se konaly různé experimenty, kdy místo pšenice a žita se pěstovaly brambory, protože náklady na ně byly jednodušší a tato plodina byla schopna zabezpečit alespoň zákl. obživu.

Průmysl

Průmysl v té době nebyl rozvinutý, ale přežívala manufakturní výroba. Z jednotlivých druhů bylo zakořeněno textiláctví, sklářství – hl. na Šumavě a po Napoleonově kontinentálním systému se zakládaly cukrovary.

R. 1811 dochází k finančnímu krachu, byl vydán finanční zákoník a v r. 1816 byla založena Národní banka ve Vídni.