Červencová revoluce ve Francii v roce 1830 a její ohlas v Evropě

Pokračováním revolučních událostí po r. 1820 a předobrazem revoluční doby let 1848 – 1849 se stává tzv. červencová revoluce. Šlo o to, že restaurovaná královská vláda Bourbonů ve Francii neuspěla a mnohdy selhala.

Ludvík VIII. se naivně domníval, že je možné zcela mechanicky a bez problémů obnovit předrevoluční stav ve F a navíc vystupoval jak proti republikánům, tak proti bonapartistům a tak opozice proti jeho vládě rostla. Za jeho vlády si dělil moc spolu s parlamentem na výkonnou – tu přijímal sám a zákonodárnou – v rukou parlamentu. V r. 1824 zemřel.

Nastupuje jeho syn, mladý Karel X., který utužil poměry, rozpustil parlament, vydal ordonance – omezovaly svobodu slova a tisku. Navíc se snažil lidem, kteří revolučními událostmi a napoleonskou dobou ztratili půdu, jejich ztrátu vynahradit – udělal to nešťastně směšnou částkou 1 milion franků ? více lidi proti sobě popudil. Zvyšovala se revoluční situace. Ve dnech 27. – 30. 7. 1830 vznikne povstání v Paříži, objeví se zde barikády. Revolucionáři jsou studenti a dělníci, společně svrhnou vládu. Ludvík Filip z orleánské větve Bourbonů novým králem. Ale hl. vliv červenc. revoluce je v jejím vlivu a dopadu na život ostatních evrop. národů.

Belgie

V listopadu 1830 dochází v Belgii k revolučnímu povstání, Belgie se osvobodí a vyváže se z dosavadního politického svazku s Nizozemím, kráčí svou národní cestou.

Itálie

V Itálii neochabl revoluční duch, naopak. Vlaši hledali cesty, jak se osvobodit – za složitých podmínek (RAK brzdou sjednocení). Giuseppe Mazzini vytvoří spolek mladých Italů a dá mu název Mladá Itálie – vznikl po vzoru mladých Němců kolem Jeny. Mazzini se domníval, že oni podnítí osvobozenecké hnutí i v ostatních částech Evropy, že vznikne např. mladé Polsko, Belgie, Německo a pak společně mladá Evropa, což bude znamenat vznik nové osvobozené společnosti kontinentu. Projekt nerealizován.

Německo

Ohlas červencové revoluce se v Německu promítal nejméně a to z důvodu, že Německo bylo stále nemálo rozdrobené a přední vliv v dobovém N mělo Prusko a Bavorsko. Organizace povst. byla složitá – přesto v r. 1832 v obl. Porýní k povst. došlo, příliš neuspělo – spojené pruské a rakouské armády ho potlačily. Němci na sjednocení čekali další desítky let.

Polsko

Poslko je od r. 1795 rozděleno. V Evropě bylo národně neexistující, přesto zde červencová revoluce podnítila v listopadu 1830 povstání, které zahájili žáci důstojnické školy ve Varšavě. Ruská armáda ho potlačila – rozhodující bitva u Ostroleky v r. 1831. V r. 1846 povstání v oblasti Krakova (= rakouská zóna).