Průběh velké francouzské revoluce

Po pádu Bastily se další vývoj francouzské revoluce dělí na přechodné období 1789 – 1791, na 1. vývojový vrchol – představuje ho vláda girondistů a na 2. vývojový vrchol – vláda jakobínů.

Přechodné období 1789 – 1791: vyznačovalo se vnitřním tříbením názorů a postojů společnosti. Země byla rozdělena na 83 departmentů.

Politické spektrum: levice (zasedali vlevo od parlamentního předsedy), střed a pravice = konzervativci. Bylo to významné dělení, které se užívalo dlouhou dobu i v ostatních zemích.

Politicko–zájmová oblast: girondisté – nazývali se podle departmentu Giron, velká buržoazie; jakobíni – malá buržoazie, příslušníci se scházeli v kapli kostela sv. Jakub; cordelierský klub – vedoucím Jean-Paul Marat; proletářské = nejchudší vrstvy.

V létě 1791 se začíná vývoj zrychlovat. V červnu 1791 se král neúspěšně pokusí utéct z Paříže. V červenci 1791 vznikne na Martových polích povstání chudiny – je zmařeno. V září 1791 se mění ústavodárné shromáždění na zákonodárné.

Od přelomu let 1791 – 1792 první vrchol: Francie se dostala do mezinárodní izolace, hrozil jí útok nepřátel. Na jaře 1792 vypoví Francie válku Rakousku, zpočátku si vedou špatně – prohrávají v Holandsku, příznivci rakouského dvora na francouzském dvoře působí proti Francii včetně královny. Francie se v létě 1792 ocitá v ohrožení i francouzská revoluce je ohrožena -> jsou organizovány pochody na Paříž. na pomoc přicházejí dělníci z Marseille, zpívají si revoluční píseň Marseillaisa – dnes francouzská hymna. 10.8.1792 a opakovaně 2.9.1792 vznikne v Paříži povstání, je ve svých důsledcích mobilizující – výzva národa k lepší obraně. 20.9.1792 jsou Prusové poraženi u Valmy.

21.9.1792 konvent, který vznikl ze zákonodárného franc. shromáždění, vyhlásí F republikou. Král a jeho rodina jsou zajati a přesídleni. Na poč. roku 1793 jsou popraveni.

Ve vládním smyslu do čela Francie nastupují girondisté – vláda představuje jeden z významných úseků franc. revoluce, nepříliš dlouhý – končí pozdního jara 1793. Měli problémy – ve Vendeé proti nim vystoupily staré šlechtické síly, i z důvodu že se jim příliš nedařilo ekonomické vedení země. Girondisté ekonomiku budovali na volném pohybu cen, volném prostoru pro obchod = orientovali se tržně. F nebyla vyzrálá, nedařily se věci. Velký odpor vznikal ve vztahu k výši cen (byla tam bída – potraviny nedostupné). V 1. pol. roku 1793 stanovili cenové maximum na obilí (aby se alespoň z části dařila obživa Francie).

Girondisté z politického hlediska nebyli tak revoluční, chtěli umírněný projekt revoluce. To vše vedlo k tomu, že proti vládě rostl odpor, v zemi bylo nemalé napětí – v průběhu pozdního léta 1793 vyvrcholilo opakovaným povstáním proti nim.