Vyvrcholení panovnického absolutismu v Prusku, Rusku; trojí dělení Polska

V 18. stol., s určitým zpožděním, vyvrcholuje panovnický absolutismus ve Střední Evropě. Zpoždění je dáno tím, že Prusko a Rusko se zpožďují za ZE a v národních společnostech přináší specifický model a projekt.

Prusko

Německé území po celý středověk, až do poč. novověku, bylo rozdělené a vznik Pruska a ustavení jeho mocenského panov. absolut. představuje zárodky příštího sjednocov. procesu všeslovanského. Staré braniborské území, které dostal v dědictví rod Habsburků po smrti Zikmunda Lucemburského v r. 1437. Pak žilo samostatně, ale na konci 17. stol., za Fridricha Viléma (otec Fridricha I.) – zakladatel pruského státu; poslední branibor. kníže, vznikne potřeba vojenské pomoci ze strany Pruska Braniborům. Poslední Branibor a první Prus Fridrich I. propojí državy branibor. a pruské a ustaví ranný pruský stát, stává se jeho prvním panovníkem. Uvnitř státu vyvrcholí panov. absolutismus na němec. území a Prusko se stane vedle Bavorska druhým významným státem.

Pruský stát se někdy nazývá junkerský stát, protože hl. vládní vrstvou byli junkeři = zvláštní společenská kasta, skládající se z vojáků vlastnících půdu. Junkerem byl Konstantin von Neurath – 1. říšský protektor v Čechách.

Armáda: na vojnu se rukovalo na 25 let, byla to elitní národní složka.

Administrativa: podpírala celé státní zřízení.

Vrcholu stát dosáhl za Fridricha II. Velikého 1740 – 1786 (současník Marie Terezie), vytvořil silný stát, účastnil se bojů o španělské dědictví = selské války, budovatel Berlína a dalších částí Prus, dotvořena Postupim. Jde o panov. absolutismus vojenského, tedy militaristického charakteru.

Rusko

Kateřina II. 1762 – 1796, zvláštní panovnice – absolutistická, ale osvícená. K moci se dostala na základě převratu – nástupci Petra I. byli slabí a zemi vedli špatně. Opírala moc hl. o šlechtické vrstvy a velké majetníky půdy. Šlechta byla privilegovaná – v 70. letech vzniká povstání proti šlechtě a panovnici, největší vedl Jemeljan Ivanovič Pugačov – skončilo jeho porážkou. Panov. absolutismus vzdaloval Rusko od ZE. Tomuto typu se často říká šlechtický absolutismus.

Dělení Polska

Polsko v 18. stol. mělo v Evropě složitou situaci – vnitřní proto, že v Polsku je od středověku slabá panovnická moc proti silné moci šlechtické s právem veta. Poměry zde byly nestabilní, hraniční oblasti se nejednou měnily. Prusko a Rusko, z J proti POL vystupovalo RAK – podařilo se mu spoutat slovanské menšiny.

Odboj vedený Tadeášem Kosciuscem nepomůže, dochází k 1. dělení Polska v r. 1773 – mezi zmíněné mocnosti, 2. dělení v r. 1793, 3. dělení v r. 1795 – Velkopolsko připadne Prusku, Malopolsko získají Rakušané a celá V obl. od Varšavy (ta byla pruská) je Rusů. Polsko zaniká, na 130 let zmizí z mapy a zbude po něm jen ponižující název území poviselské.