Únorové události v Československu v r. 1948

Od podzimu 1947 bylo v Československu jasné, že musí dojít ke střetu dvou politických táborů, komunistického a demokratického. Jen ještě nebylo známo kdy, kde a za jakých podmínek se tak stane. Komunisté měli základní stranickou linii, která byla dána tlakem sovětským i radikálními živly z jejich řad. Chtěli převzít moc v zemi. Nevěřili v poklidný průběh, i když se jim to nakonec povedlo, a proto na poč. února 1948 vymysleli provokaci.

Komunistický ministr vnitra Nosek protiprávně a v rozporu s vládní politikou odvolal osm bezpečnostních velitelů Velké Prahy a místo nich na tato místa dosadil komunisty. Kromě komunistů tento krok všichni zamítli a Nosek měl vše uvést zpět na pravou míru. Nosek začal taktizovat – jakoby onemocněl chřipkou a věci neřešil. Demokratičtí ministři dali KSČ ultimátum, že Nosek do 20.2.1948, kdy se mělo konat řádné zasedání vlády, buď dá věci do pořádku nebo oni odmítnou přebírat zodpovědnost za chod věcí vládních a podají demisi. Nosek nepřišel na zasedání, ani nedal věci do pořádku. Proto ministři strany lidové, slovenské demokratické strany a sociální strany během odpoledne předali demisi do rukou prezidenta Beneše. Tímto činem si ale nešťastně naběhli, přesně na to Gottwald čekal. Navíc demisi podalo pouze 12 ministrů, 14 jich zůstalo. Celkově neměli svůj postoj dobře prokonzultovaný s demokracií, Janem Masarykem a Svobodou, kteří zůstali. Masaryk volal dr. Rybku, který podal demisi, a do telefonu mu řekl: To se nezlob, ale to jste pěkní volové.

Z 20. na 21.2.1948 zasedá Ústřední výbor KSČ. Na 21.2.1948 ráno je svolána manifestace na Staroměstské náměstí. Odeslali delegaci k Benešovi, který se je snaží uklidnit. Když delegáti odcházejí, ví Beneš, že v zemi je situace velmi vyhrocená. Odjede na víkend do Lán a myslí si, že se situace zklidní. Ale 22.2.1948, když se vrátí, je situace ještě horší. Dopoledne se v Národním divadle konalo ustavující zasedání Československo-sovětského přátelství. Klementis i další ministři se dokonce báli odpovídat na pozdrav těm, kteří podali demisi.

Proběhl sjezd závodních rad ROH, což byla mimoparlamentní akce. Sjezd nejedná o odborových záležitostech, ale o demisi. Ze 6000 přítomných jen 10 hlasovalo proto, aby demise nebyla přijata. V pondělí 23.2.1948 dopoledne byly po celé zemi ustaveny lidové milice (pučistický prvek) a večer v Obecním domě došlo k tomu, že byly vytvořeny akční výbory Národní fronty, které měly řešit personální otázky kdekoli v zemi (vyhazovat lidi).

23.2.1948 odpoledne jednal Beneš naposled s ministry, kteří podali demisi a v té době ještě ani zdaleka nebyl rozhodnut pro její přijetí. Dokonce je ujistil, že demisi nepřijme. Na 24.2.1948 je v celé zemi vyhlášena jednohodinová generální stávka mezi 12 a 13 hodinou na podporu přijetí demise. Většina národa pro komunistické požadavky nebyla, ale ze strachu se ke stávce připojili skoro všichni. 25.2.1948 dopoledne byl na Pražském hradě přijat Gottwald, Zápotocký a Nosek. Naléhali na prezidenta, aby demisi přijal. Asi mu pohrozili, že proti Československu ihned přijde vojenský zásah sovětské armády. Proto Beneš odpoledne podepsal. Na Václavském náměstí Gottwald oznámí jmenování nové prokomunistické vlády. Na 42 let tak do našich dějin vstupuje vláda jedné strany.