TIP: Kupte si puzzle nebo stolní hry na největším eshopu Puzzle-prodej.cz, vybrat si můžete ze 7000 motivů skladem!
Budování sovětského bloku v Evropě a poválečná situace Německa
Nejdůležitějším důsledkem druhé světové války bylo budování sovětského bloku v duchu Stalinovy a Ždanovovy doktríny o revoluční úloze sovětského vojáka. Churchill měl pravdu, když řekl, že od „železné opony“ na východ dochází k budování sovětské zóny. Státy do ní vstupovaly specificky – Německo, Polsko, Jugoslávie a na druhé straně Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko. Sověti použili stejné nebo podobné metody, a to takové, že v jednotlivých zemích vytvořili všenárodní organizace v jejichž rámci komunistická strana té země získala většinové postavení a zajistila tak převzetí moci. Nejsložitější to Sověti měli v Československu, které bylo založeno na starých (Masarykových) demokratických principech. V únoru 1948 se jim to stejně podařilo.
S budováním sovětského režimu začali i ve východní německé zóně, kterou okupovali a která tvořila podstatnou část německého území vůbec, včetně Berlína. Sovětský okupační režim začal východní zónu denacizovat a sovětizovat. Po celé zemi byly vytvořeny menší komunistické buňky (agitky), které získávaly obyvatelstvo pro příští typ sovětského režimu. Nejvíce agitační byly v Meklenbursku (nejchudší oblast) kolem města Schwerin.
Od r. 1948 do jara 1949 Sověti provedli blokádu kolem Berlína, aby tak západní Berlín zlikvidovali. Západní spojenci ale vytvořili letecký most do západního Berlína, který ho spolehlivě zásoboval. Na podzim 1949 Sověti nad východní zónou vyhlásili Německou demokratickou republiku na čele se starými prosovětskými komunisty – Wilhelm Pieck, Otto Grotewohl, Walter Ulbricht. V noci na 13.8.1961 začali stavět kolem Berlína zeď, která se na 28 let stala symbolem politicky předěleného světa.
Odlišný vývoj byl v západní části Německa, kterou obsadili demokratičtí spojenci. Byly tam vytvořeny tři zóny – americká, britská a francouzská (Bavorsko patřilo do americké). V této oblasti probíhala denacizace intenzivněji než ve východní zóně. V západní části brzy začal integrační proces – nejprve vznikla Bizonie (USA + Británie), poté Trizonie (USA + Británie + Francie). Na podzim 1949 (7.9.1949) byla vyhlášena Spolková republika Německo v čele s křesťanskými demokraty. Čelními funkcionáři se stali Konrád Adenauer a Ludwig Erhard – otec německého hospodářského zázraku.
Tři principy "nového" Německa (SRN)
- politicky se distancoval od nacistické minulosti a své mocenské spektrum založil na ideologii křesťansko-sociální.
- druhým principem SRN byla její evropizace – nechtěli již vytvořit německou Evropu, ale evropské Německo. Vládní orgány situovali do Bonnu (možnost blízkého kontaktu s Francií). Na poč. 60. let si tam Adenauer s de Gaullem podali ruce a slíbili si, že proti sobě již nikdy nebudou útočit.
- fungující tržní hospodářství s velkými záchrannými sítěmi sociálními. Už v r. 1955 se stali prosperující evropskou zemí. Jejich hospodářství fungovalo zázračně, stávali se dokonce ekonomickými věřiteli svých vítězů.
Problém zůstával v tom, že Německo bylo dramaticky rozděleno a řada rodin a lidí si blízkých se nemohlo stýkat. Sjednocení Německa přišlo až na poč. 90. let. Nejprve proběhl exodus lidí přes naše území do západního Německa, které Husák povolil. Na podzim 1989 dochází k rozbití berlínské zdi. 3.10.1990 je Německo zásluhou Helmuta Kohla a Michaila Gorbačova sjednoceno v osmdesátimilionový evropský stát. O moc v zemi dodnes soupeří a střídají se křesťané a sociální demokraté.