Starověká Médie a Persie

Persie se stala dědicem panství nejprve babylónského a pak egyptského a v celé oblasti Předního východu rozhodujícím politickým činitelem. Předtím tam musela soupeřit o moc s Médií – panovníci Kyaxarés (625 – 585 př.n.l.) a jeho syn Astyagés (585 – 559 př.n.l.) Byla to mocná říše. Bojovala se Skythy, Lýdií a ve spojení s Babylónií vyvrátili vývoj asyrský. Nakonec v r. 559 př.n.l. také Médie podléhá Peršanům – králi Kýrovi, který začíná budovat politickou nadvládu perské říše v oblasti Blízkého východu. Kýros Veliký se v r. 547 nebo 546 př.n.l. vítězně střetl s Lýdií a v r. 539 př.n.l definitivně porazil novobabylónii. Ukončil mezopotamské dějiny a vydal dekret, který ukončil babylónské zajetí Židů. Zemřel v r. 530 př.n.l.

Jeho nástupce král Kambýsés se pak vypravuje do Egypta a v r. 525 př.n.l. se mu podaří zlomit egyptskou moc. Egypt se stává součástí jeho panství. Zemřel v r. 522 př.n.l., po něm vládl Dáreios I., Xerxes a další.

Dáreios I. se stává budovatelem perské říše. Hlavním městem se staly Pasargady a poté Persepolis. Obě města jsou budována po vzoru babylónských vládců včetně přepychu a sídel. Země je rozdělena na jednotlivé oblasti = satrapie. V jejich čele stáli satrapové – měli moc administrativně-správní a soudní. Přivlastňovali si větší práva, než jim náležela a tím oslabovali královskou moc. Králové do provincií vyslali posly, kteří měli ušima a očima odposlechnout a vidět a informace donášet do centra. Největším dílem je vybudování královské cesty, který vedla z lýdských Sard do elamských Sús. Měřila téměř 2500 km. V pravidelných vzdálenostech byla rozmístěna místa k odpočinku a noclehu.

Architektura

V architektuře Peršané převzali některé prvky – egyptský sloup, motivy reliéfů nebo výtvarné prvky řecké.

Náboženství

Měli vlastní náboženství, jehož zakladatelem byl Zoroaster. Bohové se nazývali Mazda – bůh světla a kladných vlastností a Ahriman – představitel tmy, zla a záporných vlastností. Významnými kulturními hodnotami bylo jaro – symbol života, oheň, pohřebiště.

Peršané začali plnit dávný sen Evropanů a lidí z Předního východu dostat se do Indie. Dáreiovi se to podařilo; výprava do Paňdžábu, po něm Alexandr Veliký, v nové době se o to neúspěšně pokusil Napoleon. Vedli první partyzánskou válku proti Skythům, kteří jim trávili studně. Celé toto období končí v r. 500 př.n.l. povstáním maloasijských Řeků. Začíná epocha řecko-perských válek.