Rusko na konci 19. a na počátku 20. století

Ruská politika a situace v Rusku na konci 19. stol. byla velmi komplikovaná, protože Rusko se stále více etablovalo a rozvíjelo jako velmoc s poměrně velkým územním zázemím (včetně mimoevropských území). Nicméně uvnitř země nesílila, spíše slábla, protože plně nevyužila reformu z r. 1861 o zrušení nevolnictví, nezačala se zprůmyslňovat ani se dostatečně nepřiblížila evropskému západu.

Převládala zde nízká výkonnost hospodářství, na prvním místě bylo zemědělství. V Rusku přežívala a dominovala carská nadvláda = samoděržaví. R. 1891 byla dobudována Transsibiřská magistrála, která spojovala evropské Rusko s ruským východem (tuto trať využili čeští legionáři, když se vraceli z Asie na konce I. světové války). V Rusku začíná nazrávat příští revoluční situace – objevují se různé revoluční skupiny. Na přelomu 19. a 20. stol. se začíná radikalizovat jedno z křídel sociálně demokratické strany, které postupně získá mírnou většinu. Této sociální demokracii se začíná říkat bolševici (vůdce Vladimír Iljič Uljanov = Lenin).

Na přelomu 19. a 20. stol. se Rusko dostává do komplikované zahraničně – politické situace. V oblasti Asie Rusku vyvstal kromě Číny další konkurent – Japonsko. Japonsko od r. 1861 pod vedením muže jménem Masuhito prošlo systémem změn – stávala se z něj moderní průmyslová země. Japonsko nejdříve zasáhlo do dějin Číny a pak Ruska (2 války).

V r. 1894-1895 došlo k válce japonsko – čínské. Japonci v ní zvítězili, oslabili Čínu. V Číně dochází k otřesům – povstání boxerů [1899 – 1900] (= název strany). R. 1900 vstoupí do Pekingu spojenečtí vojáci.

V r. 1904- 1905 probíhá válka japonsko - ruská. R. 1904 se Rusové velmi brání v přístavu Port Arthur. V r. 1905 prohrají u Mukdenu a potom v Cušimském zálivu (u Cušimy). Japonsko vítězí v jihoasijské oblasti, začne budovat svou pozici, pro Rusko má porážka za důsledek vnitřní otřesy.

V Rusku nastane revoluční situace (probíhá v letech 1905 – 1907). 9.1.1905 car nechá střílet do pokojně manifestujících lidí. Červen 1905 generální stávka za osmihodinovou pracovní dobu. V prosinci 1905 se lidé v Rusku objeví na barikádách. Za revoluce je carský režim ještě natolik silný, že se mu podaří ji odrazit (utlumit). Car ještě na několik let zůstává u moci. V letech 1906 – 1907 doznívá ruská revoluce, probíhají pouze nahodilé střety a konflikty (carskou moc to neohrozí, carská moc naopak revoluci utlumí, dochází k rozpuštění ruské dumy). Ani po r. 1905 nemá Rusko klid – dále se angažují bolševici.

I v dalších letech v období před vznikem první světové války dochází ke střetávání mezi mocenskými zájmy ruskými a anglickými v oblasti Persie a Afganistánu.