Osvobozenecký zápas Čechů a Slováků za 1. svět. války

1. svět. válka české země dokonale překvapila a její vznik Češi i Slováci přijali s nepochopením – válku nezažili po celé generace. Když se objevila mobilizační vyhláška, působilo to na ně děsivě. Dlouho zde působil austroslavismus – ve vnější evropské orientaci české země porakouštil. T.G. Masaryk přiznal, že když viděl odcházet první české brance, působilo to na něj zvláštně. Češi a Slováci vstoupili do 1. svět. války plně nepřipraveni. Když z jednotlivých front začali přicházet ranění a v rakvích mrtví, Češi pochopili, že vídeňská politika zašla příliš daleko, nechala se strhnout do vln německé agrese. Přišla první zatčení Čechů – nejprve národní socialista Klofáč, po něm Kramář a Rašín – oba odsouzeni k trestu smrti a jen nenadálá smrt císaře v r. 1916 jim zachránila život – Karel I. je osvobodil.

Češi se začali bránit: Doma byla založena odbojová organizace MAFIE – představitelem Přemysl Šámal, Eduard Beneš, básník a režisér Kvapil. Činnost této organizace byla poměrně jednoduchá; přední čeští myslitelé došli k závěru, že touto cestou nelze národ osvobodit. Věděli, že o nových poválečných věcech se bude rozhodovat v cizině.

21.12.1914 T.G.Masaryk opouští se svou dcerou Olgou Rakousko, jede do Itálie a odtud do Švýcarska, aby v zájmu boje o novou svobodu země se proti němu postavil (kdyby se to zjistilo, čekala by ho smrt za velezradu).V zahraničí se seznamuje se Štefánikem a druhým pomocníkem je mu Beneš, který za ním v r. 1915 přijel do ciziny, když už na Rusy působil Josef Dürich – organizoval tam i naše dobrovolníky a starousedlíky proti Rakousku.

V letech 1914 – 1916 měl náš národní odboj tyto etapy:

1. 6.7.1915 vystoupil v Ženevě u příležitosti 500 let od upálení mistra Jana Husa T.G. Masaryk s projevem, kde odsoudil politiku Rakouska, vysvětlil, proč Češi povstali a v zahraničí se formují do boje proti Rakousku.
2. na počátku odbojového hnutí v r. 1915 je podepsána Clevelandská dohoda (22.-23.10.1915) – Masaryka podpořila.
3. v r. 1916 v Paříži vytvořena Československá národní rada jako ústřední orgán, který organizoval Čechy žijící v zahraničí. Předsedou se stal Masaryk, výkonným úředníkem Beneš. Hl. z Benešovy iniciativy si vedla efektivně.
4. tvorba našich legií – napřed ve Francii, pak v Rusku, kde byla nejpočetnější (důležitou roli sehrály podpory ruského režimu před nástupem bolševiků), nakonec v Itálii.

Bitva u Zborova byla velmi důležitá, pojem "hoši od Zborova" je úctyhodný. Počiny československých legií byly kladné, představitelé legií přispěli k osvobození českých zemí; generál Medek, plukovník Švec a další. Když zvítězila Říjnová revoluce, nemohli se dostat domů. Museli přes Transsibiřskou magistrálu do Vladivostoku a oklikou domů.

František Josef I. zemřel 21.11.1916 ve věku 86 let; byla to velmi zvláštní osobnost. (Názory na něj se různí. Pekař: Byl to člověk systematik, pracovitý, vstával brzy ráno, aby přijímal návštěvy, snažil se Rakousko udržovat bez problémů. Masaryk: Byl mstivý, schopen Rakousko řídit administrativně...)