Vyvrcholení národně osvobozeneckého boje Čechů a Slováků za I. světové války a 28. říjen 1918

Od r. 1917 také osvobozovací zápas Čechů a Slováků z pout Rakouska vstupuje do rozhodného období – dáno situací na frontách a také z důvodu že od zim 1915-1916 a 1916 – 1917 se velmi zhoršila situace v rakouském zázemí, byla zde bída, hlad a sociální poměry byly velmi kritické. Rostl odpor, kritika vůči rakouské císařské moci a touha Čechů a Slováků osvobodit se. Čeští spisovatelé v květnu 1917 vydali manifest, jenž proklamoval (hlásal) naše osvobození - signatáři jsou Alois Jirásek, Jaroslav Kvapil a další.

Karel I. když viděl, že se Rakousko začíná rozkládat i zevnitř chtěl svolat říšské poslance a vyzvat je k zachování Rakouska. 6.1.1918 se místo toho v Praze schází čeští poslanci, kteří byli členy jak říšské rady ve Vídni, tak i zemského sněmu v Praze a přijmou deklaraci o naší nezávislosti = Tříkrálová deklarace. 13.4.1918 se konají po Čechách shromáždění, deklarace je lidmi přijata. 13.7.1918 je ustaven v Praze Český národní výbor, který se stává reprezentantem odbojového hnutí českých zemí doma.

Iniciativy zahraniční

Masaryk v těchto letech objel celý svět, aby přivezl národu svobodu. Když za ním Beneš přijel do Paříže, odešel do Londýna. V r. 1917 navštěvuje Rusko – uvědomuje si, že východní fronta je k nám nejblíže a mohl by odtud nejdříve přijít mír. Překážkou mu byl vznik bolševické revoluce a uzavření míru mezi Ruskem a Německem. V každém města kam přijel – Petrohrad, Kyjev, Moskva, vždy začaly bolševické boje. Musel své působení uzavřít, opustit Rusko a jet do USA. Odtud řídil poslední fázi našeho osvobozeneckého boje.

Splnil několik úkolů:

1. po uzavření Brest-litevského míru musel Masaryk odsun a pochod našich ruských legií přes Transsibiřskou magistrálu do Vladivostoku, po moři do francouzských přístavů a odtud domů. Při přechodu přes Sibiř docházelo k hlavním střetům mezi Čechy a bolševiky; Boje u Bachmače a na řece Piavě.
2. 3.5.1918 uzavřel Pittsburskou dohodu s americkými Slováky, jejím prostřednictvím jim slíbil autonomii v nové osvobozené republice, tento slib se nikdy nenaplnil.
3. 29.6.1918 Francie uznala Československou národní radu jako vládu příštího česko-slovenského státu. 9.8.1918 tak učinila i Velká Británie; postavení Masaryka, Beneše i Štefánika se stalo legitimním.
4. v říjnu 1918 Masaryk v souladu s Wilsonovými 14 požadavky vyhlásil Washingtonskou deklaraci o naší republice. Staneme se v mezinárodním smyslu mezinárodně-právním subjektem. Národ byl ale ještě v moci Habsburků. Rakušané se pokoušeli kontaktovat některé české představitele k záchraně rakouské monarchie, Češi to pochopili jako zánik Rakouska – Uherska. 28.10.1918 se Češi začali v Praze shlukovat. Československý národní výbor převezme moc – Šrobár, Švehla, Stříbrný, Soukup a Rašín. Po 300 letech se české země stanou svobodnými, když 30.10.1918 se Slováci Svatomartinskou deklarací přihlásí do tohoto svazku (Matúš Dula přečetl deklaraci).