Svět a Evropa po 1. světové válce, Versailleský systém

Svět a Evropa po 1. světové válce byly budovány s cílem, aby se válka nikdy neopakovala, protože byly obrovské ztráty na životech i ekonomické a lidé se další války obávali. Zárukou toho se měl stát Versailleský systém mírových dohod (Trianon, Rapalo, Sevres, Saint Germain), které byly uzavřeny. Důležitým bodem systému byla limitace Německa územně i z hlediska vyzbrojování. Pozitivním pilířem, který měl principy zajišťovat se stala hlavně pozemní část francouzské armády – nejvlivnější v Evropě, měla přispívat k vnitřnímu klidu evropských poměrů.

Podpůrným prvkem Versailleského systému se stala dohodová ujednání, která zde fungovala : nejprve mezi Francií a Velkou Británií a následně mezi Francií a Československem – tato smluvní provázanost se nazývá Velká dohoda, poté byla uzavřena Malá dohoda – na východě německých hranic, jedná se o spojenectví Československa, Rumunska a Jugoslávie. V počátcích se evropští národové domnívaly, že Malá dohoda bude účinná. Dále zde existuje Balkánská dohoda mezi zeměmi balkánské oblasti.

Společnost národů

Její sídlo bylo v Ženevě. Jedná se o nadnárodní organizaci, která se měla starat o mír. Měla velké příznivce – Francie a Československo, ale také odpůrce – USA (nevstoupili do ní), zpočátku i Sovětský svaz (vstoupil až po odchodu Německa), do nástupu nacismu i Německo, které z ní v říjnu 1933 vystoupilo.

Situace v Sovětském svazu

Vznikl ohlas Říjnové revoluce, a to v Německu (města Kühl, Berlín; Bavorsko), v Maďarsku – republika rad pod vedením Bely Una. Vyvstala otázka, jaký postoj k Sovětskému svazu zaujmout. Byla to nepřátelská země, ale tvořila jednu šestinu světa. V r. 1922 v Rapalu u Milána je na konferenci uznán Sovětský svaz Německem, tím je jeho mezinárodní izolace zrušena.

Mimoevropské události

Ke své podobě se svět probojovával i mimo Evropu.

Asie

Úsilí lidových mas mělo povahu protikoloniálního boje, národně osvobozenecký zápas byl veden proti Velké Británii. V Indii vznikla strana Národní kongres, v jejím čele stáli Mahátma Gándhí a Jawaharlal[Džaváharlál] Néhrú.

Čína

Fungovala zde velká celonárodní strana Kuomintang. Zprvu byli jejími členy čínští komunisté, v jejím čele stáli Sunjatsen a generál Čankajšek.

Severní Afrika

Egypt a Maroko.

Jižní Amerika

Brazílie, Argentina, Kuba a Peru.

Problém doby byl v tom, že lidstvo sice překonalo 1. světovou válku, ale brzy, už po 20. letech poměrně klidného vývoje, se ocitlo na prahu nové světové války. Prvky narůstající krize a obrazu válečného konfliktu se objevují na poč. 20. let. V této době vznikly tři příští totalitní systémy, které současně vlastnily i rozměr příští agrese:

• bolševismus – v čele Lenin
• fašismus – v čele Benito Mussolini, vznikl v Itálii
• nacismus – v čele Adolf Hitler

Všechny tři systémy vznikly ve 20. letech, ale rozdíl mezi bolševismem spolu s fašismem a nacismem byl v tom, že nacismus vládl až ve 30. letech.