Vznik fašismu a jeho rozmach v Evropě mezi světovými válkami, zejména v Itálii

Na počátku 20. let 20. století v Evropě vzniká fašismus, který je italská provenience (= vzniku). Podobně jako bolševismus se v Itálii brzy ujme moci. Je založen na síle a moci a má hluboké historické kořeny – ve svém zárodku oživuje moc římského impéria, fašismus těchto časů přejal i své jméno fasces = spjatost prutů, které představovaly soudržnost a sílu. Italové si z toho odvozují svůj nový systém pod vedením Benita Mussoliniho, který je zakladatelem fašismu jako režimu moci a síly. Byl původně socialista, který ve světle aspirací moci se transformoval ve fašistu; byl dosti vzdělaný. Moc a síla ho okouzlily, podlehl jim a propagoval je. Lidsky zdegeneroval a stylizoval se do role šaška, který po Evropě propagoval fašistické ideje.

28.10.1922 se Mussolini zmocnil moci v Itálii svým pochodem na Řím, zmocnil se tam vlády, ale sám čekal na severu Itálie, jak to skončí. Zprvu, až do nástupu hitlerismu, italský fašismus budoval své zázemí uvnitř Itálie, dlouho se nedopouštěl ani antisemitismu. Útočnou formu zaktivizoval až když byl v Evropě nacismus.

Fašistické prvky: Mussolini vytvořil korporativní režim, tzn. v čele každé instituce musel stát fašista. Dlouho zde přežíval. Mussolini podlehl nacistickému stylu Hitlera a stal se jeho pomocníkem. Do r. 1929, kdy Mussolini podepsal lateránské dohody, nebyl jeho fašismus plně chápán (byl chápán jako silný režim). V r. 1924 na návštěvu Říma přijel i Beneš a s Mussolinim jednal.

Z historického hlediska italský fašismus zažehl růst fašistických hnutí v Evropě. Na přelomu 20. a 30. let se zrodil polofašistický režim v Polsku – v čele maršál Pilsudský. Opíral se o staré tradice Polska, o zemědělskou složku národa a o úlohu polské armády v boji proti sovětům na počátku 20. let. Polský režim si s sebou nesl i stopy starého polského mýtu – hlavně lidé z východního Polska zažili caristickou krutovládu (vyrostli ve zvláštním typu antisemitismu).

Další typ fašismu vznikl na poč. 30. let v Rakousku – v čele Engelbert Dollfuss, byl orientován proitalsky. Když Němci začali usilovat o nacizaci Rakouska, tak protože Dollfuss nechtěl opustit proitalskou orientaci, byl na něj v pol. 30. let spáchán atentát. V souvislosti s jeho smrtí je zvláštní okolnost – Mussolini, když viděl, že Němci proti Dollfussovi začínají spřádat úkladnou vraždu, nezasáhl, protože si Němce nechtěl rozzlobit.

Fašismus byl i v Portugalsku – generál Antonio de Oliveira Salazar; ve Španělsku – generál Francisco Franco. Ve 30. letech se fašismus usadil v Řecku – plukovník Joannis Metaxas. Dále byl zakotven v Bulharsku – král Boris III., v Maďarsku – Mikuláš Horthy, v baltských republikách před jejich sovětizací. Jedinou demokratickou zemí ve střední Evropě v této době bylo Československo.