Celá historie Katalog Fórum Další odkazy O webu Nápověda

TIP: Kupte si puzzle nebo stolní hry na největším eshopu Puzzle-prodej.cz, vybrat si můžete ze 7000 motivů skladem!

Formování Československé republiky ve 20. letech 20. století

Československá republika vznikla jako jeden z nástupnických států bývalého Rakousko – Uherska. Formovala se jako parlamentní demokracie – podle voleb byla ustavena vláda. 14.11.1918 se Československý národní výbor prohlásil za zatím ještě jednokomorové Národní shromáždění. Prezidentem republiky byl zvolen T.G. Masaryk a předsedou vlády Karel Kramář. Šéfem zahraniční služby se stal Eduard Beneš, vnitřních záležitostí Antonín Švehla.

V létě 1919 se konaly první volby do obecních zastupitelstev a r. 1920 do parlamentu – v obou volbách zvítězila sociální demokracie. Kramář musel z čela vlády odejít, novým předsedou [1919 - 1920] se stal Vlastimil Tusar (sociální demokrat). Když od r. 1920 začala krize v sociálně demokratické straně, její levé křídlo se odpojilo a v květnu 1921 se ustavilo v komunistickou stranu. Na podzim 1920 byla jmenována úřednická vláda. Asi za rok byl předsedou Beneš (1921 - 1922), v polovině 20. let nastoupil Švehla (1922 – 1929, s přestávkou v r. 1926).

29.2.1920 je přijata nová ústava, která byla francouzského typu. Na poč. 20. let je rozhodnuto o pozemkové reformě. V rámci vládní činnosti existovala tzv. pětka předních politických stran. Scházela se vždy před vládním jednáním a předjednávala věci politického charakteru, což bylo předmětem kritiky.

Formování první Československé republiky byl složitý proces; v zemi bylo národnostní a sociální napětí.

Národnostní problémy

Po vzniku Československé republiky vznikala v pohraničních oblastech německá území – Deutschböhmen, Bömerwaldgau, Sudetenland, Deutschsüdmöhren. V čele stál Lodgmann von Auen – snahou bylo nevstoupit do svazku s Čsl. rep. a být samostatným územím. Tyto snahy byly potlačeny.

Naše republika se z národnostního hlediska skládala ze 7,5 mil. Čechů; 3,5 mil. Němců; 2,5 mil. Slováků; 700 000 Maďarů; 400 000 Ukrajinců a 75 000 Poláků.

Bývalé české království, moravské markrabství, země slezská, Slovensko a Podkarpatská Rus tvořily části naší republiky.

V sociální demokracii proběhl již zmíněný proces, při němž se odpojili komunisté. Když se v r. 1929 do jejího čela dostal Klement Gottwald, stala se agenturou Moskvy.

V r. 1925 se konaly druhé volby, v nichž s převahou zvítězila agrární strana, druhou nejsilnější byla komunistická strana. Agrárníci museli vytvořit vládu všenárodní jednoty, která vydržela do r. 1926 – pak sociální demokraté a národní socialisté odešli.

Na jaře 1926 vznikla druhá úřednická vláda. Na podzim 1926 je vystřídána vládou panské koalice – bez socialistů. Poprvé do ní vstoupí i Němci (ne henlainovští Němci) – jejich zástupcem byl prof. Franz Spina (českoslov. ministr, agrárník) a slovenští luďáci – ministr Josef Tiso. Tato Švehlova vláda vydrží do pol. 30. let.

Ve 2. pol. 20 .let dochází k přijetí některých nových zákonů: zákon o agrárních clech, o zemském zřízení – části Československa dostaly zemský statut, o nepolitičnosti naší armády (důstojníci nesměli volit ani se jinak zapojovat do politického dění).

V českých zemích probíhal obrovský ekonomický nástup. Během ekonomického rozvoje z let 1926 – 1929 se republika rozvinula. Ekonomickým potenciálem se dostala až na 10. místo ve světě.

Události mimo vývojový trend:

Atentát na Rašína ze 3.1.1923, který provedl anarchokomunista Šoupal.

Byl přijat zákon na obranu republiky.

Na poč. léta 1926, v době konání všesokolského sletu v Praze, byl Gajdou (bývalý legionářský generál) proveden pokus o fašistický převrat v Praze – neuspěl a byl degradován. V r. 1928 vznikly potíže se Slováky – jeden z luďáků, dr. Vojtěch Tuka, napsal článek Vakuum jurist – označil československý stát jako stát s bezprávním stavem, protože Slováci údajně nezískali autonomii.

V r. 1928 Beneš s Vatikánem sjednal "modus vivendi" = způsob vyrovnání o soužití Vatikánu a katolické církve u nás. V r. 1929 se tak mohou konat oslavy 1000. výročí úmrtí sv. Václava za účasti T.G.M.

Zahraničně politická koncepce Československé republiky byla mírová. V žádném evropském státě neviděla svého nepřítele. Za jediného považovala poražené Habsburky.