Nástup nacismu k moci na počátku 30. let

Nacismus nastupuje k moci mezi dvěma světovými válkami, ale až na poč. 30. let, protože souvisí se vznikem velké hospodářské krize, která přivodila novou krizovou situaci v rámci tohoto světa. Jejím prostřednictvím, ale i z jiných důvodů se nacismus na poč. 30. let dostal k moci.

Hospodářská krize vznikla na konci 20. let jako krize ekonomického systému v USA. Chyběla mu především odbytiště; pokles akcií na burze, nastal všeobecný ekonomický propad a hlavně stoupla obrovská nezaměstnanost hl. v průmyslové oblasti. Krize postihla hl. USA, následně i Evropu a v rámci Evropy na prvním místě Německo, kde bylo 7 mil. nezaměstnaných, bída, nedostatek, krize (to vše vytvořilo zázemí k nástupu nacismu k moci).

Nacistická strana byla stará už z poč. 20. let. Adolf Hitler z malé skupinky lidí začal budovat nacistické hnutí. Jeho první spolupracovníci byli: Ernst Röhm, Rudolf Hess, Hermann Göring. Hnutí se brzy začíná rozrůstat (Hitler využíval např. i cirkusů).

V r. 1923 se v Mnichově pokusil o puč (převrat), následně byl vězněn 8 měsíců a tehdy nadiktoval Hessovi Můj boj = program své strany a svých činů.

Až nástupem krize stoupne počet jeho hlasů ve sněmovně, vznikne na dlouho parita (rovnost) mezi levicí (komunisté a sociální demokraté) a Hitlerem. Když Hitler vidí, že stále nemůže dosáhnout svého nástupu k moci, přenese boj na ulici prostřednictvím oddílů SA (útočné oddíly) a SS (obranné oddíly). Konají se shromáždění, průvody. Německo je stále více zastrašováno. Strachu podlehnou široké vrstvy lidí, inteligence, veřejní činitelé, nakonec i prezident Hindenburg, který 30.1.1933 jmenuje Hitlera říšským kancléřem. Přední vliv na tuto událost měla hospodářská krize a oživení a naplnění starého německého mýtu a Hitlerovo demagogické charisma.

Hnutí organizované ve straně NSDAP mělo tyto principy (zároveň rozdíly mezi nacismem a fašismem):

• program absolutistický a diktátorský
• vyloženě nacionalistický, šovinistický
• program antisemitistický, konfrontační (hl. proti Židům, ale i jiným národům)
• bylo v něm zabudováno falešné socialistické dělnické stanovisko
• teritoriální rozpínavost, agrese, militarizace země směřující hlavně do východních částí