Útok nacistického Německa na Sovětský svaz v letech 1941 - 1942

Po leteckém nezdaru v útocích na Velkou Británii a po nacistické pacifikaci Balkánu, v neděli 22.6.1941 Hitler v rozporu s dříve uzavřenou smlouvou Ribbentrop-Molotov bez vypovězení války přepadl SSSR. 200 divizí německých a jeho spojenců, hl. Rumunů, se začalo valit na východ v šíři 1600 km – od Baltského moře k Černému.

Útok byl dobře připravený, skládal se ze tří křídel:

1. severní – velitel von Leb, cílem Leningrad
2. střední – velitel von Bogh, směřovalo na Ukrajinu a Moskvu
3. jižní – von Runschtet, směřovalo na jih SSSR, hl. cílovým místem byla ropná pole SSSR

Tento německý nástup byl velmi zdrcující, v prvních fázích velmi úspěšný. Takřka celá sovětská pohraniční armáda byla zničena, letectvo bylo zničeno ještě v hangárech. Němci postupovali metodou „kotlů“, byla zabírána celá velká území a sovětští vojáci byli odváženi do německých koncentračních táborů.

Zprvu se zdálo, že v SSSR jako ve Francii jsou Němci k nezastavení a také válečná komuniké přinášela denní zprávy o tom, která města padla. Počátkem září 1941 byla nacistická armáda před Leningradem, provedla jeho obklíčení a blokádu, která trvala 1000 dnů. Střední armáda se probíjela ke Kyjevu, který padl 20.9.1941. Němcům se otevírala cesta na Moskvu. Sověti byli nuceni stavět nové obranné linie nejprve v oblasti Smolensku, pak v Biatolsku a ve Vja´zmi. Součástí střední linie byly dva tankové boje (generála Heinze Guderiana a Hermanna Hotha), které prorážely cestu na východ.

Kolem 7.11.1941 se na Rudém náměstí v Moskvě konaly oslavy, vojáci odtud odcházeli rovnou na frontu.

Na poč. prosince 1941 byli vojáci na jižních předměstích Moskvy a od Kremlu byli vzdáleni 23 km. Na okrajích Moskvy Sověti narychlo vybudovali poslední obranu na níž Němce zastavili. Ve dnech 7. – 8. 12. 1941 se jim podařilo německou armádu vrhnout o několik desítek kilometrů na západ. Sověti se vzmohli až za situace, kdy zkonsolidovala vlastní vojenské síly a kdy přes jejich severní přístavy (hlavně přístav Archanděl) jim začala proudit pomoc a technický přísun západních spojenců – zbraně a benzín. Začalo váznout německé zásobování; byla to jedna z nejtužších zim 20. stol.

7.12.1941 dostane druhá světová válka zcela zjevně rozměr světový – Japonci přepadnou na Havajských ostrovech americkou základnu Pearl Harbor. Spojené státy jsou nuceny vyhlásit Japonsku válku a posléze jim ji vyhlásilo i Německo a Itálie. Během zimy 1941/42 Japonci začnou obsazovat pozemními jednotkami jihovýchodní Asii, hl. Indonésii a Malajsii. Od zimy se bojuje na třech frontách a s příchodem jara se aktivita na frontách obnoví.

Úspěšně si během jara a léta vedl Rommel v Africe. Stále útočí na východ a zatlačuje britské jednotky do Egypta (dostal se na pouhé stovky kilometrů od Káhiry).

Také Japonci po celé jaro a léto byli pány na asijském kontinentu. Pouze ve dnech 4. – 6. 6. 1942 prohráli námořní bitvu o Midway, ale ve válce pokračovali dál.

Od jara 1942 Němci postupovali v nové ofenzívě, která byla zaměřená na jižní část k naftovým polím – Němci předpokládali, že by se dostali do Sýrie a Iráku a mohli dále směřovat do Iránu a Indie. Bojovalo se o poloostrov srbský, v létě dobyli Krym, obsadili Rostov (na Donu), jejich cílem byl Stalingrad. Současně s bitvou o Stalingrad vystoupili nacisté na Kavkaz a v srpnu 1942 tam vztyčili nacistickou vlajku. V posledních srpnových dnech 6. polní armáda generála Friedricha Pauluse vtrhla do Stalingradu. Stalingrad měl pro Němce dvojí význam – nesl jméno po Stalinovi a mysleli si, že se odtud dostanou k naftovým polím. Zpočátku byli velmi úspěšní, dostali se k bráně závodu, kde se vyráběly tanky. Trvalo to do 19.11.1942.