Organizovaný odboj Čechů za druhé světové války

Český národ přistupoval k organizovanému odboji, lidé se do něho zapojovali, ale byl málo úderný. Začaly vznikat politické odbojové organizace:

• Obrana národa - organizace bývalých vojáků
• Politické ústředí – organizace bývalých politiků (Drtina, Mašín?)
• Petiční výbor Věrni zůstaneme (zkratka PVVZ) – sdružoval intelektuály, pedagogy, odboráře
• Jindra – sokolská odbojová organizace.

Na jaře 1940 došlo ke sloučení všech těchto organizací v Ústřední vedení odboje domácího = ÚVOD. Tato občanská odbojová organizace měla spojení na Londýn i na Eliášovu vládu, nepřímo i na Háchu. Vedle těchto občanských iniciativ odboj organizovali i komunisté.

Odbojová centra

Před Heydrichovým příchodem byla založena dvě odbojová centra:

1. centrum odboje na západě mělo dvě etapy vývoje, které vznikaly v souladu s vývojem 2. světové války na západě. Tím prvním centrem byla Paříž, kde odbojáři pracovali na statutu Československého národního výboru. Vláda Francie (Galadier) byla složena z politiků svázaných stále s mnichovskou politikou. Ti se k úsilí zřídit znovu Československo stavěli neurčitě a nezávazně. V říjnu – listopadu 1939 byl místo vlády ustaven jen Československý národní výbor, v jehož čele byl formálně Edvard Beneš. Po pádu Francie byla exilová vláda přenesena do Londýna, v čele stál Beneš a předsedou vlády byl monsignor Šrámek. V červenci 1940 byl Beneš uznán na prezidentské a vládní úrovni, i když jen prozatímně. Rok po vstupu SSSR do války je naše odbojové ústrojí uznáno jako řádná vláda republiky. Současně uznána nejen vládou jejího veličenstva, ale i SSSR. To bylo velkým úspěchem a znamenalo to přelom pro Beneše v boji proti nacistům.
2. centrum odboje bylo v Moskvě. V čele stáli čeští komunisté – Gottwald, Slánský, Šverma, Kopecký. Měli dlouho statut "soukromníků", protože naše vláda byla v Londýně. Pod vlivem smlouvy Ribbentrop – Molotov byli špatně orientováni ideově, tvrdili, že iniciátorem války jsou britští a francouzští boháči, zatímco němečtí dělníci se proti nim pouze brání. Beneš byl komunisty odsuzován, že spolupracuje a angažuje se v rámci zájmů světového imperialismu. Jejich postoj se změnil až po vstupu SSSR do 2. svět. války.

Nejsložitější odbojová organizace byla na Slovensku, protože Slovensko nebylo okupováno, bylo pouze řízeno fašistickým režimem z Bratislavy dr. Jozefem Tisem. Proti Němcům Slováci nevedli odboj, kromě komunistů v čele s dr. Husákem. Odboj vedli nešťastným způsobem, protože sice odmítali bratislavský režim, ale orientovali se na SSSR.