Heydrichiáda

Londýnská vláda na čele s prezidentem Benešem Heydrichovo vedení těžce nesla – měl tendence antisemitské a germanizační, ale hlavně zasáhl proti bezbrannému českému lidu. Potřeba většího odbojového činu v protektorátu – hlavně Britové se na české země dívali jako na poklidnou oázu s nedostatkem odbojové činnosti. Heydrich odbojovou činnost rozbil, což Benešovi vyčítali. Beneš s Moravcem rozhodli o likvidaci Heydricha v Praze. 29.12.1941 jsou u nás vysazeni parašutistické skupiny Silver A, Silver B a Anthropoid, která měla vlastní atentát provést. Za chladné prosincové noci ovšem nebyli vysazeni na místě určení.

Dostat se do Heydrichovy blízkosti bylo velmi obtížné, proto museli atentát připravit na cestě z Panenských Břežan, kde Heydrich bydlel, na Pražský hrad – bylo to složité. Byli to mladí lidé, bavili se, chodili do hospůdek. Hlavní prozrazení jim hrozilo na hokeji, kde se lidé mezi sebou dobře znali. Problém byl i v tom, že domácí odbojová organizace Jindra dvakrát vzkázala do Londýna, že atentát odmítá (báli se strašné represe a nemýlili se). Chtěla atentát na Emanuela Moravce.

27.5.1942 v 10:30 Jozef Gabčík a Jan Kubiš atentát spáchají. Nejprve se Gabčík v zatáčce v Praze-Libni pokusil vystřelit z anglického stenu, který ovšem selhal. Proto musel Kubiš hodit granát, kterým zasáhl pravou zadní stranu vozu. Heydricha, který vstal a chtěl po nich vystřelit, zasáhla střepina z péra křesla. V Čechách došlo z rozhodnutí Franka k vyhlášení druhého stanného práva. Z 27. na 28.5.1942 dojde k prohlídce většiny pražských bytů. Heydrich byl ošetřen v nemocnici Na Bulovce nejprve českými lékaři, ale poté přiletěli lékaři z Berlína. Bylo kvůli němu uzavřeno celé jedno patro nemocnice. 4.6.1942 v 7:30 Heydrich zemřel na otravu organismu. Heydrichův pohřeb se nejprve konal v Praze a 9.6.1942 se konal v Berlíně.

Hitlerem byla přijata protektorátní vláda. Na základě druhého stanného práva dochází k masivní likvidaci českých vlastenců v Praze, Brně, Pardubicích a Klatovech (zde 73 lidí, mezi nimi i J. Halíř). Lidé umírali bez soudu.

10.6.1942 je omylem vypálena obec Lidice u Kladna a o 14 dní později tedy 24.6.1942 obec Ležáky. Protektorátní vláda z iniciativy Moravce organizuje desetitisícová setkání, nejprve 31.5.1942 v Praze, potom v Brně, Olomouci, Ostravě, Plzni, Táboře a Pardubicích. Beneš je prohlášen za nepřítele. Pokud se nenajdou atentátníci, bude s Benešem zle naloženo.

Po dlouhém hledání byli atentátníci zrazeni Karlem Čurdou, který s nimi nebyl ve společném úkrytu (byl u své sestry). 16.6.1942 se gestapu přihlásil. Neznal sice úkryt atentátníků, ale znal lidi, kteří s nimi byli ve styku. Byla to rodina Moravcova. Z devatenáctiletého chlapce vymlátili místo, kde se ukrývali. Byl to kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. 18.6.1942 po několikahodinovém boji atentátníci spáchali sebevraždu.

3.7.1942 na 18 h sezve Hácha s Moravcem 200 000 shromáždění za účasti všech českých starostů. Museli naslouchat projevu E. Moravce, který byl pod patronací gestapa a SS. Těchto 200 000 lidí muselo složit přísahu věrnosti říši. Tímto dnem končí heydrichiáda a veřejné popravy. Nacistický režim ale tajně popravoval dál za asistence Frankovy a nového zastupujícího říšského protektora Kurta Daluega.